V nejnovějším čísle Zpráv DILIA najdete přes 40 nových synopsí českých a zahraničních her. Představíme mimo jiné celou řadu českých pohádek a her pro mladé publikum, tvorbu úspěšného španělského dramatika Juana Mayorgy, pozoruhodné finské autorky Pipsy Lonky nebo nově přeložené texty Davida Harea. V další sekci vás seznámíme s dosud nepřeloženými divadelními texty Terryho Pratchetta, které jsou v DILIA k dispozici.

Těšit se můžete také na výsledky Divadelních grantů DILIA pro studenty, vyhlášení výběrového řízení na Překladatelskou dílnu DILIA a Ceny Evalda Schorma a několik rozhovorů. O své nové pozici umělecké šéfky Divadla Petra Bezruče, ale také o své autorské tvorbě hovoří Janka Ryšánek Schmiedtová. Rozhovor o exilu, BBC a Svobodné Evropě se Zuzanou Fried - Preissovou naleznete v sekci mediální oddělení. S Nives Vidrih, slovinskou překladatelkou, která do slovinštiny převedla na čtyřicet titulů, mezi nimi práce klasiků, jako Václav Havel, Egon Hostovský nebo Bohumil Hrabal, v sekci Literární oddělení hovořila jeho vedoucí, Alena Jakoubková. To a mnoho dalšího se dozvíte z nejnovějších Zpráv DILIA.

Příjemné čtení přeje agentura DILIA. 

Zprávy DILIA jaro 2016 si můžete stáhnout zde.

Cena Evalda Schorma 

za původní hru, dramatizaci či překlad

Uzávěrka nominací: 31. března 2016!

Cena je určena pro studenty DAMU, JAMU, FFUK, FFMU, FFUP,  FPF a Konzervatoří za původní hru, dramatizaci či překlad.

Projekty hodnotí komise na základě nominace a cenu spojenou s finanční odměnou uděluje DILIA autorovi (kolektivu). 

Nominována mohou být tato díla:  
             -  původní hra 
             -  překlad hry (do češtiny dosud nepřeložené) 
             -  dramatizace

Dílo může nominovat jakákoli fyzická osoba, zejména však pedagogové a studenti výše uvedených škol a divadelní odborná veřejnost.

Nominace musí obsahovat zdůvodnění, kontakt na nominujícího a nominovaného a samotný text, který je nominován, a musí být doručena jednak v písemné formě na adresu DILIA, Krátkého 143/1, Praha 9, a také e-mailem na adresu spalova@dilia.cz, nejpozději do 31. března 2016.

Hlavní cíle:

Základním cílem je podpora a motivace mladých autorů a překladatelů v jejich autorské práci. Díky Ceně Evalda Schorma se jejich díla mohou dostat do širšího divadelního kontextu, než je samotná akademická půda. Cena Evalda Schorma se během své existence stala vedle Ceny Alfréda Radoka prestižním oceněním, uznávaným nejen v Čechách, ale i v zahraničí.

Texty oceněné Cenou Evalda Schorma se doposud dočkaly více než 30 divadelních inscenací (např. Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, Švandovo divadlo, Studio Ypsilon, A studio Rubín, Městské divadlo Zlín, Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami) a 6 rozhlasových inscenací.

Od čokolády až po facebook, dokážeme si bez těchto potěšení náš život představit? Na to odpoví komedie o tom, co se stane, když se lidé budou chtít stát lepšími než doposud. Povede se jim to? A jak si naopak poradí s hříšnými radostmi někdo, kdo nikdy nehřešil? Nestačí  nakonec ke změně k lepšímu třeba jen ... obyčejná láska?

Na poutním místě se u tajemného pana Gabriela postupně vystřídají nespokojení manželé Peškovi – Marie, žena v domácnosti, a Ivan, manažer velké firmy. Dále přijde známý divadelní a filmový herec Petr Serafín a v neposlední řadě mladá dívka Angelika Vodičková, která nakonec zůstane na poutním místě jako úslužná jeptiška. Všichni své nechtěné lidské neřesti přenesou na pana Gabriela. Gabriel se tak stává ve své svátosti neřestným alkoholikem, vášnivým karbaníkem, toužícím sexuálním maniakem s orientací na muže i  ženy, workholikem, příležitostným kuřákem cigaret i jointů, nebo třeba nadměrným uživatelem facebooku. Avšak lidé, kteří ho navštívili, se bez svých neřestí nudí, mají pocit, že nežijí plnohodnotným životem a přijdou žádat Gabriela o své neřesti zpět. Dospějí k pochopení, že pokud se hřeší v rozumné míře, může to být prospěšné i pro mezilidské vztahy, které v příběhu velké lásky hrají nemalou roli. Gabriel lidské neduhy předá zpět, najde svého nástupce a odchází jinam mezi další neřestníky, kteří ho potřebují.

V ordinaci psychiatra leží na sedačce žena jménem Eva a vypráví svůj životní příběh. Je to forma zpovědi nevěry. Manžel Vítek odjel na roční pracovní cestu do Ameriky a Eva zůstala doma se svou tchýní Sofií a dvacetiletou dcerou Barborou. V době nepřítomnosti manžela se Eva zamiluje do kolegy z práce Romana. Nešťastnou náhodou se mimomanželský vztah prozradí a Sofie vykáže Evu z domu. Zároveň z domů utíká i dcera Barbora. Sofie zůstává v domě sama. Uvědomuje si, že se jí nepodařilo udržet rodinu pohromadě a před Vítkovým návratem se snaží uvést vše do pořádku. Odhaluje staré rodinné tajemství.

DILIA, Divadlo LETÍ a Festival Sněz tu žábu

uvádí

13. března v 19.30 v Experimentálním prostoru NoD

Guillaume Cayet: NEHYBNÍ (Les Immobiles)

Režie: Linda Dušková
Překlad: Michal Zahálka

„Pro dobro nás všech musíme mít na všechno společný pohled, promýšlet věci společně a tudíž v souladu. Bez jistých ústupků bychom žít nemohli. Každý se každému přizpůsobí, jinak by už nikdo nevěděl, jak má tahat pilku, a každou chvilku by se musela volat sanitka.“

Nadia s Franckem uprchli před vírem velkoměsta na klidný venkov. Krávy tu spořádaně přežvykují trávu, okenice ladí s okolím a ulicemi se line vůně čerstvě upečené bublaniny. Manželský pár sem zatím nezapadá, je jiný. S integrací jim ale ráda pomůže paní starostová – správná žena, co zná všechny recepty z hlavy, ví, jak správně zamést před prahem, a umí se trefit mezi oči srně, co sejde z cesty…

Hororová groteska Guillauma Cayeta Nehybní vás přizpůsobivosti už naučí…

Scénické čtení bude uvedeno v rámci Festivalu francouzského divadla Sněz tu žábu.

Guillaume Cayet (*1990) je francouzský autor, absolvent dramaturgie na ENSATT. V roce 2014 vydalo nakladatelství Lansman jeho text Couarail, jeho hra Les Immobiles získala ocenění na Journées des Auteurs de Lyon a v lednu 2015 vyšla v nakladatelství Editions Théâtrales.

Scénické čtení je součástí projektu 8@8, které pořádá Divadlo LETÍ za podpory Správní rady DILIA.

Takže dobrej večer děťátka. Váš starej strejda Wolf vám bude vyprávět příběh o starejch dobrejch časech. Příběh malý kark, kark… Karrrrrrr… Prostě příběh malý Červený Čepice. Znáte ho? To je jedno, Wolf vám ho stejně poví. 

Jean-Claude Grumberg vytváří v IDovské Karkulce obraz nacistické krutosti pomocí schématu klasické pohádky o Červené Karkulce. Absurdita zla se zdá ještě hrozivější, sledujeme-li ji dětskýma očima.

Někdo nepojmenovaný se pokouší převzít moc. Skupuje půdu a zemědělské podniky. Poslední malá farma, kde pracuje několik manželských párů, ještě odolává nátlaku a lukrativním nabídkám. Inženýrka Sisa, spolu s inseminátorem Edou, dokončuje převratný vynález, který může v konečném důsledku vyřešit výživu lidstva. Při pokusech se inseminátorovi náhodou podaří vyrobit jako vedlejší produkt zázračné afrodiziakum pro dobytek, drink „Sex on the chlív“. Lobbisté se nevzdávají a snaží se malou farmu všemožně poškozovat. Mají zájem hlavně o vynález, který nesmí spatřit světlo světa. Není totiž v zájmu jejich mecenášů, aby skončil hladomor na planetě. Všichni muži pracující na farmě postupně podléhají, zato ženy po vzoru antických hrdinek vezmou spravedlnost do vlastních rukou.

Vesele i vážně o životě v lázních.

Děj se odehrává v lázních ve dvou rovinách. V první dějové lince se jedná o partu starších lázeňských hostů, kteří se zde scházejí rok co rok a jeden z nich překvapivě přijede i s manželkou, neznalou života v lázních. Ve druhé rovině se jedná o partičku mladých lidí, kteří v lázních prožívají své opětované či neopětované lásky. Celý příběh zkomplikuje místní  opravdový lázeňský švihák a jedna malá sázka o lázeňské oplatky, trojhránky s místním muzikantem. V představení zazní 12 originálních písní. Pozn. dle potřeby lze z Marcely nepatrnou úpravou udělat Marcela.

Bláznivá trochu kriminální komedie se zpěvy a dle libosti i živými obrazy umocňujícími komediálnost hry, odehrávající se na veřejných záchodcích druhé kategorie v suterénu výstavního paláce, ve kterém byly odcizeny diamanty nedozírné ceny. A právě v prostorách veřejných WC dochází k záměnám osob, potkávají se zde policajti se zloději diamantů, překupníky, agenty a dalšími postavami, o nichž se teprve postupem času dozvídáme, jakou vlastně v příběhu sehrávají roli. Všemu tomu zmatku čelí tzv. hajzlbába se svoji kamarádkou uklízečkou (nebo-li kosmetičkou podlahových  krytin).

Festival francouzského divadla „Sněz tu žábu“ se poprvé představil loni v březnu v prostorách vinohradské Venuše ve Švehlovce. Letošní druhý ročník zůstává věrný březnu, čtyřdenní program se ale tentokrát odehraje v experimentálním prostoru Nod v termínu 12.-15.3. Tato změna přináší možnost unikátních doprovodných akcí různých žánrů ve formě tzv. Off prostoru. Diváci tedy nemusí být jen návštěvníky večerních představení, ale skutečně pocítit festivalovou atmosféru po celé čtyři dny. Vizí festivalu je prezentace francouzského divadla, jím inspirované české tvorby a vzájemného vlivu české a francouzské současné scény. Hlavní program nabízí inscenace, scénické skicy a diskuze s autory.

Jedním z letošních největších lákadel je hostující francouzská inscenace Lišejman scénáristy a režiséra v jedné osobě, Frédérica Sonntaga. Jednu ze stěžejních dramaturgických linií festivalu bude stejně jako v loňském roce tvořit série scénických črt nových francouzských dramatických texů. K vidění budou Nehybní (Les Immobiles) v režii Lindy Duškové, Život bez spánku (Une vie sans dormir) v režii Martina Kukučky (SKUTR), Belgická Ryba Ondřeje Mataje, Les ve mně (Forêt intérieur) Marka Němce, Sněz mě (Mange moi) v režii Petra Haška a IDovská Karkulka (Petit chaperon Uf) Janka Lesáka.

Tento rok přináší hlavní novinku v podobě zmíněného Off prostoru, který bude po celé festivalové dny otevřen všem zájemcům zdarma. Kromě večerního divadelního programu si tak diváci mohou zkrátit celodenní čekání na kulturu doprovodnými projekcemi, workshopy či scénickými čteními textů podobně kontinuálně, jako je tomu na letních festivalech.

Více na www.sneztuzabu.cz