Festival ve dnech 19.-29.3.2009 uvádí následující hry:

Rafael Spregelburd: Všechno a Buenos Aires, režie Rafael Spregelburd
Yael Ronen: Třetí generace, režie: Yael Ronen
Mark Ravenhill: Over There, režie: Ramin Gray
Dorota Maslowska: Vypořádáme se sami se sebou, režie: Grzegorz Jarzyna
Marius von Mayenburg: Kámen, režie: Ingo Berk

1919 – 1929 – 1939 – 1949 – 1989 – 2009: Rok výročí. Pět autorů z pěti zemí se pustilo do experimentu psát na základě inspirace minulostí o současnosti. Individuální a kolektivní, kulturní a politická identita se stává ústředním tématem a podnětem pro hru na mnoha rovinách.

Nenechte si ujít jedinou reprízu inscenace Všechno v rámci festivalu IberoAmerických kultur TRANSTEATRAL dne 4. dubna v Praze, Divadlo v Celetné, 18:00 hodin. Kompletní program festivalu viz www.transteatral.cz

Protagonistou nové a inscenace Rafaela Spregelburda je skupinka úředníků, z nichž ani jeden si již nedokáže upamatovat na svou původní roli a úlohu. Přežívají své dny v kanceláři tím, že mezi sebou organizují vzájemné erotické pletky. Jednoho dne však v kanceláři dojde k spontánnímu požáru, při němž shoří peníze. Intenzivní radost z pálení peněz přináší nebezpečný pocit štěstí…

Kdyby se moje země nacházela v centru a nikoli na periferii, zeptal bych se svých německých přátel: Co se dělo v Německu, když v mojí zemi díky finančním spekulacím došlo k enormní inflaci a ekonomické korupci? Co se dělo s vašimi lidmi, když se Argentina stala neoliberální laboratoří západního světa a byla zde testována extrémní tržní ideologie, která nyní – o dvě desetiletí později – přivedla kapitalistický řád na hranici propasti? Ale my nejsme v centru. Jsme vaší divokou fantazií, vás, kdo žijete v organizovaném světě, který se tyčí nad vzdálenou jižní polokoulí, jež mu slouží jako rezerva a kde se velké myšlenky (vzniknou-li zde jaké) formulují v nesrozumitelných a neznámých jazycích. (Rafael Spregelburd)

Carlos Be

ČEKANKY

Překlad: Martina Černá, Režie: Martina Schlegelová, Dramaturgie: Lucie Kolouchová, Výtvarná spolupráce: Jana Špalová
Hrají: Klára Štěpánková, Martyna Sľúková a Josef Wiesner

v neděli 5. dubna ve 20.00 hodin v Divadle v Celetné

Čekanky nebo chcete-li ve španělštině Achicorias nejsou však tak úplně romantický příběh, jak by mohl název indikovat. Trojice herců – Klára Štěpánková, Martyna Slúková a Josef Wiesner odkryjí příběh násilí a naděje v životě transvestity, striptérky a televizní hvězdičky. Zápis poroty XXXI. Premi Born de Teatre, která udělila Carlosovi Be ocenění vítězné hry XXXI. ročníku soutěže charakterizuje ve své podstatě celou jeho tvorbu: "Vysoká úroveň, nové zajímavé nápady. Přínos divadelnímu umění. Úžasná výstavba. Pečlivý výběr použitých prostředků. Návrh výtečně rozvržené scény. Bohatství silných polysémických odkazů na soudobou společnost a autorova obratnost v nakládání s nimi. Jeho schopnost osvětlit temné stránky lidské existence. Mistrovské užití záhady, toho, co je a co není známé. Podmanivá myšlenka textu, stejně jako přehybů života, jež otevírá pohled novým dimenzím".

Carlos Be je známý ve Španělsku jako spisovatel a divadelní režisér. Dosáhl řady ocenění a jeho hry hostí barcelonská i madridská divadla. Velké úspěchy v současnosti slaví s Origami a Llueven Vacas. Zajímavostí pro nás bezesporu je, že se ve své další hře La caja Pilcik (Pilčíkova bedna) nechal inspirovat i jedním dílem z TV seriálu Major Zeman - Bestie. Pilčíkova bedna získala cenu Premio Serantes 2008.

Vzkaz autora hry Čekanky Carlose Be Divadlu LETÍ.
Musím přiznat, že je pro mě mimořádná čest, že Divadlo Letí nechá rozkvést Čekanky v báječném rámci festivalu TRANSTEATRAL. Hlasy zneužitých žen znovu otevřou své okvětní lístky, aby vykřičely na scéně to, co nemohly křičet pod ranami mužů ve svém osudném okamžiku. A vznikne české divadlo: jedinečná příležitost. Děsím se ho stejnou měrou, jako mě přitahuje.

Batyskaf 17-26 aneb Peklo je nahoře patří mezi rané hry Wolfganga Bauera. Hra byla napsána v roce 1961 a je inspirována Sartrovou hrou S vyloučením veřejnosti. Bauer umísťuje děj této jednoaktovky na onen svět do "batyskafu" (tzn. ponorná koule) a odsuzuje tak figury k společnému bytí v hermeticky uzavřeném prostoru. Pro ně je však peklo nahoře, tedy na tomto světě... Hra nebyla doposud do češtiny přeložena.

V připravovaném scénickém čtení budou účinkovat především studenti FF UK a DAMU: Zuzana Janoušková, Veronika Frydrychová, Veronika Maxová, Jan Kurec, Jan Mocek, Nikola Bartošová, Filip Lexa.

Překlad hry vznikl v rámci překladatelského semináře, který na KDV UK FF v Praze v LS a ZS 2008/2009 vedla PhDr. Zuzana Augustová. Na překladu se podíleli studenti divadelní vědy, germanistiky a translatologie FF UK. Text zařazujeme do nabídky DILIA.

Cena Evalda Schorma - za původní hru, dramatizaci či překlad

Cena je určena pro studenty DAMU, JAMU, FFUK, FFMU, FPF a FFUP za původní hru, dramatizaci či překlad. Projekty hodnotí komise na základě nominace a cenu spojenou s finanční odměnou uděluje DILIA autorovi (kolektivu). Nominována mohou být tato díla:               - původní hra
              - překlad hry (do češtiny dosud nepřeložené)
              - dramatizace

Dílo může nominovat jakákoli fyzická osoba, zejména však pedagogové a studenti výše uvedených škol a divadelní odborná veřejnost. Nominace musí obsahovat zdůvodnění, kontakt na nominujícího a nominovaného a samotný text, který je nominován, a musí být doručena v písemné formě buď na adresu DILIA, Krátkého 143/1, Praha 9 nebo e-mailem na adresu spalova@dilia.cz, nejpozději do 31. března 2009.

Moira Buffini

VEČEŘE

Důvtipná psychologická hra s detektivním šarmem. A vrahem není zahradník!

v sobotu 18. dubna ve 20:00 ve Studiu Švandova divadla

Režie: Susanne Chrudina Překlad: Lucie Kolouchová, Dramaturgie: Marie Špalová, Výtvarná spolupráce: Magdalena Dvořáková, Produkce: Magdaléna zelenková

Hrají: Klára Pollertová-Trojanová, Viktor Limr, Natálie Drabiščáková, Zuzana Stavná, Josef Polášek, Richard Fiala a Tomáš Kobr

Hra mladé anglické dramatičky Moiry Buffiniové, která měla premiéru v londýnském National Theatre, vypráví příběh jednoho velmi podivného večírku. Hostitelka Paige chce oslavit vydání filozofického spisu svého manžela, Larse. Hosty jsou vědec Hal, jeho žena, sexy televizní hlasatelka Sian a nonkonformní umělkyně Wynne. Ani jídelníček není úplně normální, jednotlivé chody se moc nedají jíst, zato ale leccos symbolizují. Číšník moc nemluví a vůbec se chová trošku zvláštně. A do toho se objeví Mike, mladík, jenž údajně opodál naboural svou dodávku. Snobská společnost pozve mladíka „z lidu“ ke stolu a zapojí ho do svých krutých společenských her, vzdáleně připomínajících Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové. Vyjde najevo, že důvod večeře je vlastně jiný, že Mike je vlastně tak trochu zloděj a že číšník vůbec není číšník, ale najatý vrah. Najala ho Paige jako zlatý hřeb své večeře. Kdo má ale zemřít a proč?

Moira Buffini je úspěšnou britskou dramatičkou, režisérkou a herečkou. Mezi její nejúspěšnější hry patří Jordan (spoluautorka Anna Reynolds), Gabriel, Silence, Loveplay, The Suicide, Marianne Dreams, A Vampire Story a Dinner (Večeře), která byla uvedena v roce 2003 v londýnské Národním divadle, později byla přenesena na West End a byla nominována na Olivier Award for Best Comedy. Moira Buffini je také scénáristkou, pro BBC vytvořila adaptaci Jany Eyrové, a patří k zakládajícím členům skupiny Monsterists.

Rozhovor s režisérkou scénické skicy „Večeře“ Susanne Chrudinou.

Žiješ a pracuješ v Německu, ale už podle tvého jména je jasné,že tvé kořeny sahají do České republiky

Ano, moji rodiče pocházejí z České republiky, konkrétně z Prahy. Emigrovali do Německa, když sovětská vojska vtáhla do ČSSR. Já jsem se narodila v Německu, blízko města Münster. Navštívit Českou republiku bylo pro mě a moje rodiče možné bohužel až po revoluci 1989. Od té doby jezdím do Prahy jak jen je to možné a cítím se tam velmi dobře. Cítím, že mě s Českou republikou spojuje mnohem víc, než jen skutečnost, že moji rodiče jsou Češi.

Co je pro tebe na hře Moiry Buffini Večeře nejzajímavější ?

Moira Buffini ve své hře vytváří speciální atmosféru pomocí protikladů: komika a tragičnost, očekávané a překvapivé, hrůzné a smutné. Povrchní arogance a hluboká duševní zranění lidí jsou ony póly, mezi kterými posílá autorka své postavy na scénu. Autorka volí klasickou situaci komorní hry z noblesní společnosti, která je známa například z mnoha detektivek, ovšem obohacuje ji o cosi neočekávané, ohrožující a tajemné, což překvapí jak postavy, tak i diváka. Pozvání k slavnostnímu jídlu je pro tyto členy vyšší společnosti obvyklou událostí, ovšem, už samotný příjezd neprobíhá standardně, hosté se musí probojovat nezvykle hustou mlhou. Brzy pochopíme, že v režii hostitelky neproběhne nic tak, jako obyčejně, konvence nemají žádnou platnost a vše je možné.

Španělské překlady českých dramatiků vycházejí v argentinském nakladatelství Emergentes. Na vydání publikace se podílí Institut umění-Divadelní ústav v Praze a České centrum v Buenos Aires. Publikace obsahuje španělské překlady her „Zahradní slavnost“ Václava Havla, „Akvabely“ Davida Drábka a „Příběhy obyčejného šílenství“ Petra Zelenky.

V rámci krátkého scénického čtení zazní ukázky ze všech přeložených her. Všechny tři hry jsou v Čechách dobře známé, a tak jsme se pokusili jednak vybrat úryvky, které si posluchač okamžitě nevybaví, a jednak jsme se snažili najít v hrách společné téma určitého odcizení. S ním pracuje jak Havel na bázi jazykové vyprázdněnosti, tak i Zelenka, který ho traktuje ironicky, přes oživlou figurínu, jež dokáže v jistém smyslu nahradit milovanou partnerku. A končíme v mediálním světě, v němž se osud prodává jako pikantní historka, ale - to protože máme co do činění s textem Davida Drábka - nechybí ani komická spekulace o tom, co by se stalo, kdyby člověk spolkl sim kartu svého mobilu. Všechny hry spojuje osobitý humor a všechny bizarní situace spojuje motiv milostných vztahů. Jako by náš přístup ke světu začínal a končil právě u nich. Dramaturgie a režie scénického čtení se ujme Marta Ljubková a křtu se zúčastní i někteří z autorů. Čtou Jitka Nerudová, Dan Šváb a Petr Stach.

Kinematografie je v programu zastoupena dvěma argentinskými filmy, které budou promítnuty v rámci „Argentinského filmového večera“ v kině Světozor. Krátkometrážní film Na kole za sluncem nezávislé umělecké skupiny Humus zobrazuje fakt, že pouze v Argentině může silná vášeň k ženě způsobit to, že hvězdy vystoupí ze svých drah a dojde k velmi neobvyklému zatmění slunce. Celovečerní film Náměsíčná je futuristickou vizí o městě Buenos Aires roku 2010, která spojuje drama, akci a surrealisticky obrazivé vidění.

Program:

křest a scénické čtení z publikace „Současné české drama“
Dramaturgie a režie scénického čtení: Marta Ljubková
v ČJ a ŠJ
Foyer kina Světozor, 19:30 hodin

Argentinský filmový večer
Na kole za sluncem (scénář a režie: Federico Barroso, Ber Chese, 2007)
Náměsíčná (scénář a režie: Fernando Spiner, 1998)
Ve španělském znění s českými titulky
Kino Světozor, začátek projekce v 20:30 hodin

Kniha Radky Denemarkové Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla se čte jako velký román, jádro je však ryze publicistické. Na základě korespondence, deníků, dobových dokumentů, vlastních zážitků i vzpomínek pamětníků vytvořila autorka jakousi rozsáhlou životopisnou reportáž, v níž se podrobně zabývá nejen ikarovským osudem nadaného divadelníka, ale postihuje také proměny dobové atmosféry od poloviny osmdesátých let do konce let devadesátých.
    Radka Denemarková je známá nejen jako autorka, ale také překladatelka. DILIA v jejích překladech nabízí například následující tituly německé současné dramatiky: David Gieselmann – Pan Kopert, Roland Schimmelpfennig – Říše zvířat, Fritz Kater – A tančit!.

V letošním roce bylo nominováno deset autorů, z nichž se do užšího finále dostali:

Kateřina Bohadlová za překlad z italštiny hry Stefana Benniho Onehand Jack (FFUK) Braňo Holiček za původní hru Meeting Point (KALD DAMU) Milan Šotek za původní hru Borůvčí (KČD DAMU) Na Slavnostním zakončení festivalu Zlomvaz 16. května 2009 v Divadle DISK převzala Cenu Evalda Schorma za rok 2008, spojenou s finanční odměnou 10.000,- Kč, z rukou vedoucího divadelního oddělení DILIA Zdeňka Harvánka a syna Evalda Schorma, pana Oswalda Schorma, Kateřina Bohadlová za překlad hry Stefana Benniho Onehand Jack. Díky přispění pana Oswalda Schorma získali oba zbylí finalisté také finanční ohodnocení ve výši 5.000,- Kč.

Kateřina Bohadlová (* 17. ledna 1978 v Náchodě) je česká italianistka a germanistka. Absolvovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, dále stáže a stipendijní pobyty na univerzitách v Essenu, Udine, Konstanzi a na římské univerzitě La Sapienza. Specializuje se na románské literatury, především na italské divadlo (commedia dell´arte, barokní divadlo). Její diplomová práce na téma Flaminio Scala a jeho Il Teatro delle Favole rappresentative získala cenu Francesca Petrarky a roku 2005 byla vydána knižně. Kromě vědecké činnosti se zabývá překládáním. Překládá především divadelní texty z italštiny i němčiny, a to od barokních her až po texty moderní a současné. Překlady barokních textů jsou určeny hlavně pro kukský spolek Geisslers Hofcomoedianten, který se specializuje na moderní jevištní interpretaci německých a italských her a interludií ze šporkovského období. Ze současné dramatické literatury překládá především díla generačně blízkých autorů.

Překlady (výběr):

Anja Hilling: Monzun (2005; Monsun; 2005), scénické čtení v rámci cyklu 8@8 v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí, Praha 2005. Fausto Paravidino: 2 bratři (2006; 2 Fratelli; 1998), přeloženo pro Divadlo Letí, Praha (premiéra 4. března 2006). Fausto Paravidino: Nůžky na drůbež (2006; Trinciapollo; 1996), přeloženo pro Studio Studia Ypsilon, Praha (premiéra 23. března 2007). Čestné uznání Obce překladatelů: Soutěž Jiřího Levého Fausto Paravidino: Morbid (2006; Morbid; 2006), přeloženo pro Italský kulturní institut, Praha. Leo Birinski: Raskolnikov (2007; Raskolnikoff; 1912), tiskem: Praha 2007, scénické čtení: Ty-já-tr v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí, Praha 2007. Cena Evalda Schorma za rok 2007 – umístění v užším finále. Stefano Benni: Onehand Jack (2007; La storia di Onehand Jack;2001), přeloženo pro koprodukci DAMU a Paláce Akropolis, (premiéra duben 2008). Cena Evalda Schorma za rok 2008. Marius von Mayenburg: Ošklivec (2008; Der Häßliche; 2007). Scénické čtení v rámci cyklu 8@8: Divadlo LETÍ v Divadle Drak, Hradec Králové 28. června 2008. Plné provedení: Divadlo na Vinohradech, premiéra březen 2009. Všechny texty jsou v elektronické podobě k dispozici v DILIA.

V letošním roce bylo nominováno deset autorů, z nichž se do užšího finále dostali:

Kateřina Bohadlová za překlad z italštiny hry Stefana Benniho Onehand Jack (FFUK) Braňo Holiček za původní hru Meeting Point (KALD DAMU) Milan Šotek za původní hru Borůvčí (KČD DAMU) O vítězi Ceny Evalda Schorma za rok 2008, která je spojena s finanční odměnou 10.000,- Kč, se rozhodne na Slavnostním zakončení festivalu Zlomvaz 16. května 2009 v 18.00 hodin v Divadle DISK. V letošním roce se díky přispění Oswalda Schorma dočkají finančního ohodnocení všichni finalisté.

Více informací na spalova@dilia.cz.

Nejlepším veřejným divadlem roku se stalo Theatre national populaire z Villeurbanne s inscenací "Coriolanus" v režii Christiana Schiarettiho, cenu za nejlepší soukromé divadlo si odneslo divadlo Petit Montparnasse „Des gens d’après Urgences et Faits divers“ autora Raymonda Depardona v režii Zabou Breitmana.
    Nejlepší komedií se stala hra „Cochons d’Inde“ Sébastiena Thiéryho a Anne Bourgeois. Jako nejlepší žijící frankofonní autor byl oceněn i u nás známý Jean-Claude Grumberg za hru na dentistické téma „Vers toi Terre promise – Tragédie dentaire“. Talentem roku se stal David Lescot za hru „Commission centrale de l’enfance“.
    Vítězné texty Jeana-Clauda Grumberga a Davida Lescota jsou k dispozici v DILIA.