„Vždycky jsem věděla, že Věstonická Venuše tady byla dřív než Elle, Playboy nebo Harper‘s Bazaar! Chci rovnoprávnost pro svoje stehna! Plnotučná one woman show!
           Venda Koblížková kdysi chtěla být modelka. Ve dvanácti letech k tomu měla pěkně našlápnuto. Od té doby nabrala asi třicet pět kilo a dvacet let. Dvacet let diet a sebemrskačských pohledů do zrcadla. Každé dítě má své sny, některé však s přibývajícím věkem a stoupajícím Body Mass Indexem, brzy vezmou za své... Venda se ještě jednou pokouší vystoupit ze začarovaného kruhu svých jo jo efektů, mindráků a milostných karambolů a přihlásí se do soutěže Miss XXL. A taky že se dostane do finále! Právě teď sedí doma a nahrává na kameru medailonek finalistky. Bude to jakože zpověď kořeněná humorem a spoustou sexy pohledů, tak si to nějak přestavuje. Ve výsledku spustí smršť šílených historek a gagů… Text vznikl pro inscenaci na studiové scéně brněnského HaDivadla.

Jedna noc na Karlštejně je český muzikál autorů Petra Markova a hudebního skladatele Zdeňka Bartáka, napsaný na motivy slavné divadelní komedie Jaroslava Vrchlického. Císař Karel IV. si vybudoval hrad Karlštejn s tím, že se na něm v noci nesmí přebývat žádné ženy a on se tam bude moci v klidu věnovat mužským záležitostem. Ovšem existují dvě příslušnice slabšího pohlaví, které si troufnou císařův zákaz z lásky přestoupit: Alena, aby získala svolení svého otce k svatbě s Peškem Hlavně a Karlova čtvrtá žena, královna Eliška Pomořanská.

Dramatická anekdota navazující na sérii dramoletů Romana Sikory o Největším básníkovi. Největší básník jede s Nejmenším básníkem do lesů pod stan. Největší básník nese svačinu, Nejmenší básník vláčí stan, spacáky, karimatky a obrovskou krosnu knih patřících Největšímu básníkovi. Cestou na nádraží se oba zastaví v hospodě osvěžit se pivem. Zatímco Nejmenší básník vyndává z krosny knihy, aby našel úplně na dně estetický slovník, ve kterém si Největší básník potřebuje něco ověřit, tak se Největší básník tak opije, že už není myslitelné někam jezdit. Potácí se s Nejmenším básníkem nočním Brnem, kde potkávají postavy spjaté s brněnským divadelním prostředím a Největší básník jim upřímně sděluje, co si o nich myslí. Nejmenší básník přitom nepromluví jediné slovo. Dramolet končí příchodem skupiny rozjívených pankáčů, které Největší básník vítá výkřikem „Mír mrtvým, válku živým!“ a demoluje s nimi vše, co se naskytne. Nakonec všichni sestoupí z jeviště a terorizují diváky v hledišti…

   Mladý pár – Eva a Tomáš - se konečně po půl roce setkávají. Je začátek prázdnin a Tomáš právě přilétá do Prahy ze své americké univerzity. Oba se těší, že si léto spolu konečně, po půlročním odloučení, náležitě vychutnají. Proto hned ten samý den po Tomášově příletu vyjíždějí Evinčiným autem na její chalupu. Sice je nevlídné počasí, ale to zamilované dvojici vůbec nevadí, protože stejně plánují, že se na opuštěné chalupě budou věnovat jen sami sobě. V průběhu jejich cesty se jim však stane drobná nehoda. Jak ovlivní tato řidičova chvilková nepozornost jejich vztah a další život? A nejen jim?
   Tato psychologická hra na námět Miroslava Veselého, která v mezní situaci odhaluje skutečné lidské charaktery, obsahuje plno napětí a nečekaných dějový zvratů.

 

Divadelní revue, která s úsměvem a nadhledem oživuje na scéně stále působivou atmosféru jednoho z nejznámějších románů Julese Verna. V hlavních rolích vystupují tedy pánové Phileas Fogg, jeho věrný sluha Passepartout, horlivý policejní agent Fix a půvabná indická vdova Auda. Jejich dobrodružství na cestě světem devatenáctého století doplňuje a ilustruje řada písní a k nim náležících tanečních čísel.

Tobias je inteligentní kluk, který horečně dychtí po životě. Chce umět sám sebe definovat, chce nalézt smysl svého života, touží po blízkosti a sounáležitosti. Ani jedno ale  nenachází a to v něm probouzí hněv. Hněv, který musí ven. A tak se z Tobiase stane skinhead.
Tím získá vše, po čem kdy toužil. Stane se součástí silné společnosti, která nezná hranice, ve které fungují kódy, hesla, slogany a jejíž tempo se neustále zrychluje. Tato společnost přetváří dějiny a očišťuje je od samozvané špíny – cizinců a homosexuálů…Její činnost se stává chtěnou potravou pro novináře. Tobias neuznává svého otce, který neúnavně hlásás anti-autoritářské ideály, svobodu vyznání i orientace. V jeho slabošských názorech nevidí žádnou budoucnost. Jeho úsilí bere naopak jako provokaci. Pulsující rytmus skupiny skinheadů vedené ženou Luzie Tobiase zcela očaruje. V salvě brutálních činů, jimž přihlíží a do kterých se později i sám zapojí, nachází smysl své existence. Tobias je fascinován Luziinou silou, jí naopak přitahuje Tobiasova pohotovost. Luzie a Tobias se do sebe bláznive zamilují. Tobias bojuje o uznání ve skupině, projde iniciací a pocítí vzrušení z násilí a moci. Když si Tobias vybojuje vedoucí pozici ve skupině, rozhodne se Luzie vydat na cestu zcela jinou…
Její tragický konec nabídne lákavý materiál pro další mediální cirkus. A Tobias možná poprvé uvidí vše pravdivě…

Opera měla v říjnu 2005 úspěšnou premiéru v Neuköllner Oper Berlin.

          Lutz, který se vzdal svého soukromého života, jenž se mu zdá být bezvýznamný, při jízdě vlakem náhodně potká Karlu, promovanou archeoložku. Karla má oproti němu soukromého života až příliš. V zaměstnání se jí nabízí dobré možnosti postupu, ale zapletla se se svým šéfem Rainerem, který kvůli ní chce opustit svou ženu. V přeplněném vlaku, v přítomnosti Lutze, vede Karla s Rainerem po telefonu na veřejnosti hádky. Lutz tvrdí, že je nudným člověkem a je na to pyšný. Je prázdný jako krajina, v níž se odehrává setkání těchto dvou mladých lidí. Z letargie ho probudí až Karla. Oba protagonisté vystoupí ve stejné konečné stanici a ještě jednou se potkají v čínské restauraci. Poté stráví společnou noc v Lutzově hotelovém pokoji.  Karla se odloučí od vztahu s Rainerem a Lutz si vybuduje úspěšné postavení ve firmě svého strýce. I když se zdá, že všechno směřuje k happy endu, zakončuje Ulrike Syha drama ironickou fikcí, kdy Lutz leží v bezvědomí v zahradě svého budoucího tchána. 

          Tato vztahová komedie o mladých lidech tápajících v době plné zmatků, doprovázené globálními problémy, hospodářskou krizí, oteplováním Země, terorismem atd. je ironií na zdánlivě existující šťastný soukromý život, za kterým se však skrývají neutěšení a vztahově narušení lidé.

          Čtyři dvojice čelí rozmanitostem a roztodivnostem vztahů. Potrhlá komedie-fraška nepravděpodobných dvojic, vzájemně se proplétajících a hledajících „opravdovou“ lásku. Touha po citu a realizaci dětských snů. Zoufalá snaha druhého vlastnit, měnit ho a ŽÍT. Nebo nechávat věcem volný průběh? King a Queen váhají mezi láskou sobeckou a láskou-matkou života. Pepita a Rodrigo v touze po lásce jako hrom posilují fyzickou kondici. Piou a Zed sní o pozlátkách života. Domi-Do a Gabriel-Gabriel se vzájemně ničí v zoufalé snaze dokončit životní dílo a uspokojit tělo.

Komedie bude mít premiéru v březnu 2012 v pařížském divadle Rond Point.

  Poměrně zámožný pár majitelů velké vily, ve středním věku a patřící do střední třídy, do své rodiny přijme svou kamarádku, která se provdala do země s diktátorským režimem. Zpočátku se jí v nové vlasti dařilo, avšak její manžel začal být za své politické názory pronásledován. Návrat kamarádky do jejího původního bytu ve staré vlasti ovšem nebyl možný, protože její matka, obývající garsonku, sama potřebuje sociální péči a navíc se o ni stará kamarádčina rozvedená sestra, která také nemá kde bydlet. A protože děti zámožného páru si vydělávají na své živobytí ve světě, manželé se azylantky ujmou, nakonec vyřídí azyl i pro jejího muže a pokoušejí se mu najít v nové vlasti zaměstnání. Postupně se však musí začít přizpůsobovat nezvyklému a starobylému stylu života, ovlivněnému hlubokou náboženskou vírou svých hostů. Zatímco žena se snaží svým hostům vyjít vstříc a víru svých hostů toleruje, její manžel takovou toleranci odmítá a propadá xenofobii. Střet odlišných životních stylů a odlišných žebříčků hodnot nutně vede ke konfliktu…