Ocenění vnímá Marie Škrdlíková jako potvrzení, že má smysl pokračovat a nebát se témat ani forem, které nejsou úplně běžné. „Zároveň mi dává větší jistotu, že se nebudu muset obávat, jestli pro další knihu najdu nakladatele, a i díky tomu mám větší motivaci dělat si na psaní víc prostoru než dřív,“ říká.
Knihu Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje psala přes pět let. Proto se musela časem k některým částem vracet a přepisovat je. „Postupně jsem se naučila víc škrtat, nechávat věci nedořečené a pracovat s náznakem. Ke konci jsem myslela na to, aby povídky nesly víc naděje a dávaly postavám větší moc nad svým životem. To mi připadalo důležité i v kontextu vlastního života,“ vysvětluje.
Mladá autorka vyrůstala v Uherském Brodě, nyní žije v Brně, kde pracuje v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež ze sociálně vyloučené lokality v okolí Cejlu. Přiznává, že ji při psaní inspirují i příběhy, se kterými se při práci setkává. „Většina mých prací a brigád se točila kolem dětí nebo přírody a obojí se mi do psaní přirozeně promítá. Mám to nakoukané i naposlouchané. Do knihy jsem čerpala hlavně z osobních zkušeností nebo z příběhů lidí z mého okolí, které jsem měla možnost delší dobu sledovat,“ odpovídá.
Přímo ze sociální práce však čerpat nemohla kvůli mlčenlivosti. „Ale učím se pracovat s jazykem a prostředím lidí ohrožených sociálním vyloučením, což se do psaní svým způsobem propisuje. Jsem v tom ale opatrná, otázka reprezentace skupin, do kterých sama nepatřím, je pro mě složitá a pořád otevřená,“ dodává.
Dominantním motivem knihy je rebelie proti ženským rolím. „Do určité míry vycházím z vlastní zkušenosti. Věkově jsem v rodině byla blíž klukům, bráchovi a bratrancům. O to víc jsem pak vnímala, jak nás začali postupně víc oddělovat podle pohlaví, třeba ve skautu nebo v tělocviku ve škole, a později i odlišná očekávání, která s tím souvisela. Je to ale téma, které se dospíváním neuzavírá. Patriarchální společnost svými očekáváními znevýhodňuje ženy i muže v jakémkoli věku,“ vysvětluje.
A co podle ní dnes mladí autoři nejvíce potřebují? „Příležitosti, pozornost a zprostředkování zkušeností. Ani nespočítám, kolik mailů do periodik a nakladatelství zůstalo bez odpovědi. Teď, když je moje jméno známější, zažívám něco jiného, přitom píšu pořád podobně. Nevzdala jsem to díky podpoře blízkých lidí, kteří moje díla četli, i když nikde nevyšla,“ odpovídá.
Celý rozhovor s Marií Škrdlíkovou si můžete přečíst TADY.
Autorku jsme také zařadili do našeho katalogu připravovaného pro Frankfurtský knižní veletrh, jehož se letos účastníme. Vedle významných jmen české literatury 20. století v něm veletržnímu publiku představíme také současné nadějné mladé tvůrce a tvůrkyně.
78. ročník Frankfurtského knižního veletrhu se uskuteční od 7. do 11. října. Přípravy českého hostování vede Moravská zemská knihovna. „Čestné hostování má za cíl zvýšit počet autorů zastoupených na německojazyčných trzích, zviditelnit českou literaturu v anglicky, francouzsky a španělsky mluvících zemích a podpořit práci literárních překladatelů. V rámci bohatého doprovodného programu projekt zviditelní českou kulturu, nabídne příležitost pro český kreativní průmysl a podpoří celý knižní sektor,“ říká Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny a ředitel Czechia 2026.
Více o našich přípravách na Frankfurtský knižní veletrh a o katalogu najdete TADY.