Jedním z velkých témat rozhovoru byly sporné situace, se kterými se překladatelé a jiní autoři v praxi setkávají při sjednávání smluv. „Když pominu odměnu, tak se jedná o smluvní podmínky jako celek. Klíčové jsou zejména velikost nákladu, délka trvání licence, teritorium a rozsah práv,“ říká v rozhovoru Jan Barták. „Když se podíváme do období před 10 lety, tak se nakladatelská smlouva týkala knižního vydání a ebooku. Nyní se zvětšují náklady, prodlužuje doba licence a rozšiřuje se rozsah práv, a to zpravidla při zachování stejné výše odměny,“ dodává.

To znamená, že si nakladatel zkouší za stejnou odměnu nabrat více práv. Podle Bartáka dnes není výjimkou, že smlouvy obsahují dlouholeté licence, vysoké náklady nebo širší licenční oprávnění, která dříve běžnou součástí smluv nebývala. „V momentě, kdy zastupujeme překladatele a původní autory, hlídáme proto kompletní obsah těchto smluv,“ doplňuje Barták.

Anežce Charvátové také vadí, že si nakladatelé často dávají do smluv řadu povinností, které jsou po překladateli vyžadovány, aniž by z nich pro něj plynula nějaká zvláštní práva. Například že je povinen přeložit i texty na obálku a záložky nebo že v případě, kdy přijede do Česka autor, je povinen mu tlumočit. Velmi často se ve smlouvách objevuje také paragraf mlčenlivosti, který má zajistit, aby si překladatelé nesdělovali, jaké dostávají honoráře.

Rozhovor se věnoval také tématu zastupování autorů agenturou. Podle Bartáka se DILIA v praxi setkává i s případy, kdy se protistrany snaží autory od odborného zastoupení odrazovat. „Překladatelé i jiní autoři mají právo si pro sjednání podmínek sjednat zastoupení. To by se v civilizovaném světě nemělo zpochybňovat,“ vysvětlil.  

Celý podcast si můžete poslechnout TADY.