SAMOTKA (1967)

Karol Sidon

Žánr: rozhlasová hra
Obsazení: 3 muži

Ve hře Samotka spojil autor motivy z předchozích her (Páté přikázání a Cyril) – motiv generační a motiv umírání. Spor těžce nemocného starce s dočasně osleplým mladíkem o to, jestli usilovat o přemístění pacienta, jehož chrápání je v noci ruší, se postupně mění v konfrontaci lidských postojů k tomu, jak se v instituci s nařízeným režimem, jakou je nemocnice, vyrovnat s vlastní nedostatečností. Snad každému posluchači musela být jasná zástupnost zvoleného prostředí, poukazující k životu v totalitě.

I v tomto díle vystupovalo zvukové specifikum do popředí v nejsilnějším momentě – důkazní magnetofonová nahrávka chrápání totiž zazní těsně po tom, co je chrápající shledán mrtvým, a zpětně tak dokládá malichernost původního problému oproti skutečným lidským těžkostem.

Hru nastudoval Československý rozhlas v roce 1968 v režii Antonína Moskalyka.

(Lenka Jungmannová)

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.