(R)EVOLUCE. NÁVOD NA PŘEŽITÍ VE 21. STOLETÍ ((R)Evolution, 2019)

Yael Ronen , Dimitrij Schaad , Yuval Noah Harari

Překlad: Barbora Schnelle
Žánr: činohra
Obsazení: 3 muži, 2 ženy


Dr. Frank: Neberte si své geny tak osobně, René.  
Lana: Nejde tu o tebe. Jde o to, abychom měli zdravé dítě.
René: Ale já jsem přece zdravej!
Dr. Frank: Teď ještě jste. A samozřejmě vám nikdo nebude bránit v tom, abyste i přes svou genovou výbavu zplodil přirozené dítě.
René: Jasně, můžu v pohodě zplodit přirozený dítě – bez zdravotního pojištění, furt pod dozorem, bez možnosti...
Dr. Frank: Podívejte se, dědičné choroby představují pro veřejnost velké zdravotní a také finanční riziko. Není to nic osobního. Pokud má část lidí platit za to, že vy odmítáte jistá opatření, pak to má… do určité míry… příchuť asociálnosti.
Lana: To my víme, a proto jsme tady. Prosím, omluvte nás.

(R)Evoluce je německy psaná hra režisérky izraelského původu Yael Ronen, která měla premiéru v Thalia Theater Hamburg v roce 2020. Ve svých vtipných a provokativních hrách a inscenacích (z nichž většina vznikla pro berlínské divadlo Gorki Theater) se Ronen zabývá aktuálními kontroverzemi a reflektuje zásadní otázky naší současnosti na základě individuálních zkušeností svých herců. Dimitrij Schaad, spoluautor hry, hrál jako herec v několika inscenacích Ronen.

Ronen a Schaad se společně vydávají na dystopicko-groteskní divadelní výpravu do blízké budoucnosti a ptají se na důsledky neuvážené technizace a vykořisťování naší planety. Jako nejdůležitější zdroj inspirace jim slouží kniha 21 lekcí pro 21. století izraelského historika Yuvala Noaha Harariho, která se zabývá fenomény jako je umělá inteligence, big data nebo bioinženýrství, a jejich vlivem na naši společnost a morální rozhodování jednotlivců. Ve hře tak manželé Lana a René přicházejí za doktorem Frankem, který jim nabídne přivést na svět geneticky optimalizované dítě. "Přirozená reprodukce" je již dávno překonaná a ti, kteří se "neoptimalizují" (a vytvářejí tak předpoklady pro budoucí náklady na svou léčbu), vytvářejí riziko pro celou společnost. Proto jsou z mnoha oblastí - například ze zdravotního pojištění - vyloučeni.

Ocitáme se v blízké budoucnosti, v níž každou domácnost řídí Alecto, ve svém prvním životě řecká bohyně pomsty, nyní umělá inteligence, bez níž nikdo nemůže žít. Alecto nám říká, co cítíme anebo jak se cítíme. Alecto je nám bližší a zná nás lépe než kdokoli jiný. Lidé se již nemusejí rozhodovat sami, protože Alecto generuje nejlepší odpovědi a řešení na základě mnoha shromážděných dat.

Hra nás zavádí do světa, v němž se postavy musí vyrovnat s výzvami dalšího vývojového stupně, homo digitalis. Tematizuje tak např. boj s vlastní bezvýznamností (algoritmy totiž vytlačují miliardy lidí z trhu práce), symbiotické vztahy s umělou inteligencí a virtuální realitou, digitální diktaturu (v níž se naše data stávají nástrojem v rukou několika málo lidí) nebo etická dilemata, která přinášejí nepředvídatelné důsledky genetického designu.

Hra dovádí vývoj a důsledky technologického pokroku do nejzazších extrémů. Vtipným a zároveň ostře kritickým způsobem ukazuje nebezpečí digitální diktatury a to, jak málo v ní záleží na jednotlivci a jeho sebeurčení.


  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.