Beckett, Samuel (Island)

Samuel Barclay Beckett (13.4.1906 – 22.12.1989)   Irský prozaik a dramatik, jehož jméno je spojováno především s tzv. absurdním divadlem, se narodil ve Foxrocku jako druhý syn středostavovského protestantského páru. S francouzštinou, jazykem v němž později vznikala většina jeho próz i dramat, se poprvé setkal ve škole v Enniskillenu, kterou navštěvoval také Oskar Wilde. Přestože byl na škole poměrně úspěšný sportovec, exceloval především v kriketu, tenisu a boxu, jeho zájem se obrátil spíše na studia. V sedmnácti letech byl přijat na Trinity College v Dublinu, kde studoval práva a později moderní filologii, věnoval se především francouzštině a italštině. Získal stipendium ve Francii, kde po ukončení studia působil tři roky jako lektor a kam se později na stálo přestěhoval. V Paříži potkal Jamese Joyce, stal se jeho přítelem a zastáncem jeho díla. Vliv na Beckettovu tvorbu mělo pochopitelně více okolností, například přednášky C.G. Junga, pod jejichž vlivem vzniklo jeho první významné dílo – román „Murphy“, který však byl zprvu mnoha nakladatelstvími odmítán.
    Za druhé světové války, kterou již prožil ve Francii, byl činný v odboji, za což mu hrozilo zatčení. Před gestapem unikl v poslední chvíli a dlouho se pak skrýval na jihu Francie, kde za nocleh a stravu vypomáhal na venkovském statku. Zde pracoval na svém posledním anglicky psaném románu nazvaném „Watt“. Veškerá další prozaická díla psal ve francouzštině a později je sám předkládal do angličtiny. Při psaní dramat byl postup někdy opačný. Teprve po válce se v Paříži prosadil jako literát, a to vydáním románové trilogie „Molloy“ (1951), „Malone umírá“ (Malone meurt, 1951) a „Nepojmenovaný“ (L´Innomable, 1953). V té době měla v Paříži premiéru také jeho nejproslulejší divadelní hra „Čekání na Godota“ (Waiting for Godot, 1952), která přes mnoho protichůdných výkladů znamenala mezník ve vývoji moderního divadla a stála na počátku tradicie absurdního dramatu.
    V šedesátých letech psal Beckett spíše krátké hry a prózy, tak zvaná dramatikula nebo dramátka, která trvala od několika vteřin po necelou půlhodinu. Mezi ně patří například Konec hry (Endgame, 1957), Š?astné dny (Happy Days, 1960) či Poslední páska (Krapp´s Last Tape, 1963). Od roku 1965 dohlížel na inscenování vlastních her v různých zemích, především v Německu. Napsal také několik rozhlasových a televizních her, jeho jediný scénář „Film“ (1963) získal mj. Cenu filmové kritiky na newyorském filmovém festivalu. V roce 1969 byla Samuelu Beckettovi udělena Nobelova cena za literaturu. Zemřel v Paříži 22. prosince 1989, pouhých pár měsíců po smrti své životní družky a od roku 1961 manželky Suzannee Deschevaux Dusmesnil.   Mezi díla Samuela Becketta, která jsou k dispozici v DILIA patří: Čekání na Godota (Waiting for Godot, 1952) - elektronicky Katastrofa a jiná dramátka (Catastrophe, 1982) - elektronicky  Konec hry (Endgame, 1957) - elektronicky Slova a hudba (Words and Music, 1961) Cascando (1962) Chladnoucí popel

Nastavení cookies
Zde máte možnost přizpůsobit soubory cookies podle kategorií, v souladu s vlastními preferencemi. Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookies můžete ovlivnit, jak stránky fungují a jaké služby jsou Vám nabízeny. Více informací o našich zásadách používání souborů cookies

Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a všech funkcí, které nabízí a není možné jejich účel a zpracování odmítnout.

Analytické cookies
Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování našeho webu. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají náš web. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým náš web funguje, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by dokázaly identifikovat Vaši osobu.

Preferenční cookies
Tyto cookies umožňují, aby si náš web zapamatoval preference daného uživatele a mohl se mu přizpůsobit.
Uložit vybrané
Přijmout vše
Odmítnout vše