Čtrnáctý ročník Noci divadel se tak připojuje k oslavám 90. výročí narození Václava Havla, jedné z nejvýznamnějších osobností českých dějin. Na bohatý program láká téměř 80 divadel a souborů z tří desítek měst. Noc divadel se váže k Mezinárodnímu dni divadla a připadá vždy na sobotu nejblíže tomuto svátku.
„Podtitul 14. ročníku začal vznikat jako připomínka výročí narození Václava Havla, abychom si postupně uvědomili neuvěřitelnou aktuálnost jeho myšlenek a témat. Žijeme v době, kdy pravda často zapadne ve změti polopravd, lží a banalit, absurdita se stává běžnou součástí veřejného prostoru a odvaha – být slyšet, pochybovat a klást otázky – je možná zase důležitější než dřív,“ vysvětluje Michal Lázňovský z Národního institutu pro kulturu.
„Divadlo má v takovém světě jedinečné postavení: dokáže tyto jevy pojmenovat zároveň s lehkostí i vážností, poeticky i politicky, a nabídnout prostor pro zamyšlení nebo i dialog. Noc divadel tak není jen oslavou umění, ale i pozvánkou ke sdílení, hravosti a občanské odvaze v každodenním životě,“ dodává. Národní institut pro kulturu koordinuje Noc divadel v České republice již od roku 2013. Každoročně ji navštíví několik desítek tisíc návštěvníků.
Výraznou programovou linii tvoří projekty, které pracují s otevřeností formátu a zapojením diváků do tvůrčího procesu, například Jam Session XIV. souboru 420PEOPLE & Veroniky Tököly nebo Divadlo Procity s imerzivním projektem Prostor Havel. Silně je zastoupena také inspirace havlovským odkazem a jeho reflexe v současnosti. Divadlo Bez Hranic uvede Zahradní slavnost, Divadlo D21 Vernisáž. Divadelní a filmové oddělení Městské knihovny v Praze připomene méně známý text Motýl na anténě a Knihovna Václava Havla představí pásmo krátkých filmů věnovaných Havlovi jako dramatikovi.
Kompletní program najdete na webu Noci divadel.
„Noc divadel dlouhodobě ukazuje, jak silné může být divadlo jako prostor setkání. Během jednoho večera se propojují desítky měst a stovky umělců a umělkyň napříč celou republikou – od velkých institucí po nezávislé scény. Právě tato různorodost a regionální rozkročení vytváří jedinečný obraz českého divadla v celé jeho šíři. Zároveň jde o příležitost, kdy se přirozeně stírají hranice mezi jevištěm a hledištěm: diváci a divačky nejsou jen publikum, ale stávají se součástí sdíleného zážitku a dialogu s tvůrci, a mohou tak nahlédnout do světa, který jim za normálních okolností bývá skryt,“ uvádí Kateřina Churtajeva, generální ředitelka Národního institutu pro kulturu.