Jak nakladatelství ošetřuje autorská práva? Na jaké problémy při tom naráží? A proč jsou audioknihy v posledních letech tak oblíbené? Odpovědi nejen na tyto otázky najdete v našem rozhovoru!
Jaký sledujete vývoj, co se týče obliby audioknih v posledních letech?
Audioknižní trh neustále roste, meziročně odhaduji o 20 %. Zatím můžeme vycházet ze zprávy za rok 2023, nicméně předpokládám, že trend v roce 2024 bude stejný. Obrat maloobchodního trhu v roce 2023 činil 322 milionů korun, což je oproti roku 2022 nárůst o zmiňovaných 20 %. Obrat v roce 2022 byl necelých 267 milionů korun.
Jaké jsou důvody růstu jejich popularity? V čem spatřujete jejich největší výhody?
Velmi široká nabídka audioknih různých žánrů umožňuje opravdu každému posluchači najít si titul, který mu umožní „číst“ i v situacích, kdy vykonává i jinou činnost a přitom poslouchá, co ho baví nebo vzdělává. Největší výhodou je opravdu časová úspora a zážitek při kvalitním zpracování knižní předlohy.
Jaký předpokládáte vývoj do budoucna?
Obliba audioknih bude v nejbližších letech stoupat. Mění se také způsob konzumace – na 70 % digitálních prodejů proti 30 % fyzických nosičů. Existují také nové trendy ve formě různých předplatných a klubů pro uživatele aplikací audioknižních distributorů.
Dá se obecně říci, jaké audioknihy veřejnost preferuje?
Obecně nejvíce posluchačů preferuje oddechový žánr, fantasy, sci-fi, detektivky a thrillery. Ze zpracování je pak oblíbenějším formátem četba před dramatizaci.
Podle čeho vybíráte tištěné knihy, na základě kterých vytvoříte audioknihu?
Většinu knižních předloh se snažíme v redakci přečíst, řadu titulů nám doporučují vydavatelé a posílají texty. Ty poté vyhodnocujeme, protože ne každý text je vhodný pro audio zpracování. Typicky se jedná o ty, které obsahují skoky v ději, vyžadují vracet se v textu, pracují s několika časovými rovinami a podobně. Nejoblíbenější jsou lineární příběhy, které posluchačům slouží jako zvuková kulisa při rutinních činnostech a odpadá tak potřeba stoprocentní koncentrace na děj.
Jakým způsobem postupujete, když se rozhodnete vydat novou audioknihu? Jak ošetřujete autorská práva?
Pokud se nám text líbí, zjistíme, kdo je držitelem autorských práv a současně, pokud se jedná o zahraničního autora, kdo zastupuje překladatele. V případě více překladů zahraniční knihy jednotlivé verze vyhodnocujeme a porovnáváme. První kontaktujeme majitele překladových práv, překladatele, vydavatele, který často práva na audio má, anebo agenturu, například Dilii. Pak vyjednáváme s majitelem zahraničních práv přímo nebo s jeho agentem.
V některých případech jednání trvá i několik let, někdy je smlouva uzavřená do druhého dne. Je to opravdu velmi variabilní a složitý proces. Řada českých autorů své smlouvy s vydavatelem tištěné knihy nečte, jsou rádi za příležitost a vydání jejich textů. S odstupem času se diví, jakým způsobem vlastně mohou se svým dílem nakládat. Většinou téměř nijak. Někteří takoví autoři, případně i ti zastupovaní agenturou, na tuto skutečnost zapomenou, a v dobré víře uzavřou s audioknižním vydavatelem smlouvu na přímo. Pak vznikají někdy nepříjemné, někdy zábavné situace.
Na co se při přípravě licenčních smluv nejvíce soustředíte? Přizpůsobujete je konkrétním autorům?
Zahraniční licenční smlouvy jsou téměř každá jiná a mnoho prostoru k vyjednávání v nich nemáme. K českým autorům přistupujeme podle jejich přání, požadavků nebo formy zastupování.
Jaké máte s autory zkušenosti? Čtou si smlouvy pečlivě? Ptají se?
Jak jsem již zmínila, v mnoha případech autoři vůbec netuší, co podepisují. Jsou velmi překvapeni, že licenční poplatky se platí také při dalším užití díla, netuší, že podepisování opcí na další napsaná díla opravdu není nutností. Z každé uzavřené smlouvy, případně její části, se navíc lze po dohodě určitým způsobem vyvázat, například z dalších podob užití díla.
Existují nějaké problémy, na které často při ošetření autorských práv narážíte?
Problémy neřešíme tak často, ale občas se stane, že zastupovaný autor uzavře smlouvu přímo, a pokud audioknižní vydání zároveň zajistí skutečný vlastník práv, vzniknout paralelně dvě audioknihy se stejným překladem nebo od stejného autora. To je ta nejhorší varianta. Pokud jeden z vydavatelů audioknihu již vydá a druhý si toho všimne, řešením je jednání o nápravě, které se obvykle podaří bez zbytečného mrzení.
Jak pak probíhá samotný vznik knihy? Jak vybíráte osobnosti, které je načítají? Podle čeho volíte formu?
Interpret je většinou jasný už při čtení textu, zkrátka se nám při čtení specifický hlas vynoří. Na základě zkušeností zároveň víme, komu bude text a žánr vyhovovat a koho bude bavit. To je hodně důležité. Když si interpret četbu užívá, posluchači to vždy pozitivně vnímají.
Forma striktně vyplývá z konkrétní licenční smlouvy a prostoru pro zásadní změny je velmi málo. Většinou uzavíráme jednohlasou nekrácenou četbu. Zejména čeští autoři netuší, že práva jsou takto vymezena právě i licenčně – nekrácená četba, dramatizace, vícehlasá četba...
Jaké vaše nejnovější audioknihy byste doporučila?
Všechny! Ale asi srdeční záležitosti – detektivní edice LUPA a řada od Jaroslava Velinského, nebo edice DOBRODRUH čítající už přes 40 kousků, tam se nelze splést. Při výběru novinky stojí za poslech detektivní série od Agathy Christie, případně humorné audioknihy – například čerstvé audioknižní zpracování Proč bychom se nepotili od Zdeňka Šmída.