Zemřela televizní režisérka Věra Jordánová

15.11.2022

Dne 13. 11. 2022 zemřela televizní režisérka Věra Jordánová, autorka spjatá zejména s tvorbou pořadů pro děti.

Věra Jordánová se narodila v roce 1928 operní pěvkyni a primáři sanatoria v moravském Šternberku. Po obsazení Sudet byla rodina donucena město opustit.

Novým domovem se jim staly pražské Dejvice, kterým zůstala Věra Jordánová později věrná.

Mládi bylo ovlivněno nejen trpkým odchodem z krásného působiště dětství, ale i ztrátou tatínka v roce 1941 a náročným obdobím heydrichiády, když přišla o mnoho spolužáků z gymnázia.

Po absolvování gymnázia se přihlásila na konzervatoř na herecký obor a také na dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Nakonec se rozhodla pouze pro jeden obor a v roce 1949 navázala studiem na DAMU. Během čistek se ve svém levicově orientovaném ročníku po převratu zastávala o setrvání Alfreda Radoka, svého oblíbeného pedagoga. Absurdita, kterou zažívala od dob studií ji odradila od angažování a nikdy do žádné strany nevstoupila.

Věra Jordánová odešla po absolvování DAMU v roce 1951 do dnešního Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Tady se také seznámila se svým manželem Zdeňkem Procházkou. Po založení rodiny se přemístila znovu do Prahy, kde tehdy nově vznikající tým v Československé televizi v roce hledal spolupracovníky. Po krátké brigádě v televizi se Věra Jordánová dostala na pozici asistentky režie. V roce 1959 pak nastoupila jako režisérka do Redakce pro děti a mládež Československé televize a to poté, co splnila podmínky práce samostatné režie tím, že dálkově vystudovala obor režie na FAMU. Ještě, než se naplno oddala žánru pohádek, vyžadovala televize i jiný repertoár. Věra Jordánová je tak podepsána kromě jiného pod známým čtyřdílným zpracováním Jany Eyrové. Natočila několik adaptací známých literárních děl jako je Evženie Grandteová nebo Malá Doritka, mezi známá díla Věry Jordánové patří také Zločin na Zlenicích hradě.

Z velkého množství děl pro děti jako jsou série pohádek - např. Francouzské pohádky, Kavkazské pohádky, Norské pohádky, Andersenovy pohádky, Pohádky z tisíce a jedné noci, Heřmánci a další, se Věra Jordánová proslavila dodnes stále velmi populárním seriálem Krkonošská pohádka, který vytvořila ve spolupráci s kameramanem Františkem Němcem.

Ve svázané době si dovedla prosadit do svých pohádek i tehdy nežádoucí herce. V Československé televizi působila bezmála čtyřicet let. Od roku 1961 se věnovala také pedagogické činnosti.

Znalost kdysi zavržené němčiny, díky válečné době, nakonec dovolila druhý vstup do svého života, což skloubila se zájmem o dějiny umění a po ukončení režijní kariéry se občasně věnovala průvodcovství. Jako v pohádce lze vnímat i počin města Šternberka udělením čestného občanství, které Věra Jordánová v roce 2010 dojatě přijala dle svých slov za celou svou rodinu a další vyhnané v roce 1938.

Čest její památce!