Frantinová, Eva (CZ)

Frantinová, Eva

Narodila se 4. 9. 1956 v Praze. Od roku 1970 do roku 1977 studovala na státní konzervatoři houslovou hru, ale záhy se začala věnovat poezii. Časopisecky publikuje do roku 1975 (Tvorba, Literární měsíčník, Obrys-Kmen, Host, Salon Práva, Divoké víno na internetu), od roku 1979 publikuje knižně – debutovala v nakladatelství Mladá Fronta básnickou sbírkou Noci bez krajnic. Od roku 1990 píše také básnickou prózu. Za básnickou sbírku Vzkaz bosé stopy jí byla Masarykovou akademií umění udělena v roce 2000 Cena K. H. Máchy. Za básnické sbírky Kapesní déšť a Z hvězdy pod okap jí byla v roce 2011 udělena cena Unie českých spisovatelů. Žije v Praze.

Je autorkou básnických sbírek Noci bez krajnic (MF 1979), Brýle pro jestřáby (PmD, Mnichov 1992), Vzkaz bosé stopy (Alfa-Omega, 1999), Beseda pro jeden hlas (Alfa Omega, 2000), Azbestové mosty (výbor) (Prospektrum, 2005), Mobily derou peří (Protis, 2008), Kapesní déšť (Printia, 2011), Z hvězdy pod okap (Periskop, 2011), Sešívaný cherubín (Periskop 2013), Časovaná růže (Periskop 2015).

Z prozaických knih vydala Prstem po mapě těla (Host, 1999 první vydání, Host, 2003 druhé vydání), Kosti jsou vrženy (Futura, 2000), Hudba psaná pro měděný drátek (Cherm, 2001), Vteřinové romány (Orego, 2002), Praha dvouvěžatá (Host, 2003), Srolované sny (CZ Books, 2004), Pod pokličkou… (Futura 2008), Nehybný ráj (Gimli, 2008). Její tvorba je zastoupena také ve sbornících Granátové jablko (Mladá Fronta, 1986), Peřeje (SNK 1980), Kletba (Bělehrad, 1999), Terče mezi terči (Orego, 1999), Na druhém břehu (Orego, 2002), Královny slz a ostružin (Van Aspen, 2010).


Synopse

Z VOLEBNÍ SÍNĚ A PŘEDSÍNĚ