BÍLÉ BALÓNKY

Magda Fertacz

Překlad: Jiří Vobecký
Obsazení: 6 mužů, 8 žen, postavy je možné spojovat

     „Bílé balónky“ jsou hrou pro malé diváky, ale mohou zaujmout i dospělé. Hlavní hrdina – Petřík – jehož rodiče, stejně jako my všichni, nejsou dokonalí, dělají chyby, neumí se domluvit a vyřešit si své problémy – se vydává na cestu hledat svého tátu. Dostává se do světa fantazie, který však, jak se ukáže, také není ideální a může být i nebezpečný. Jak první inscenátoři uvádějí, je to hra o cestě, zrání, naší nedokonalosti a o síle odvahy a vytrvalosti.

     Matka Petříka velmi trpí tím, že od rodiny Petříkův táta odešel. Chlapec se jej všemožně snaží omluvit a doufá, že se k němu táta zase jednou vrátí. Při hledání se ocitne ve světě fantazie, který vytvořil Balónkář. Ten zase přišel o syna vlastní vinou, a proto se rozhodl vytvořit smutným dětem malý ráj, ve kterém panuje jenom radost a štěstí, výměnou za to, že se děti zbaví všech svých vzpomínek a starostí. Petřík ovšem záhy pozná, že život bez bolesti a smutku není životem a že opravdové štěstí může prožít jenom ten, kdo něco ztratil, a proto si dosah svého štěstí dokáže uvědomit.

     Hra byla poprvé uvedena v loutkovém divadla PINOKIO v Lodźi v lednu 2010. Stala se však výzvou i pro činoherce. Jako činoherní pohádka byla poprvé uvedena v červnu 2010 v Teatru Wspólczesnym ve Štětíně. 

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.