TOUHA KRVÍ ODĚNÁ (2025)

Vladimír Zajíc

Obsazení: 5 žen

Text Touha krví oděná je volnou animací tragédie Williama Shakespeara MacBeth. Pro ztvárnění temného, ale úžasného příběhu (ne pro ozvláštnění!), je zvoleno téma hravosti, kterou ženy vykazují při lyrické agresi, něžném i drsném jednání s muži – tedy výklad, jak ženy snadno dokáží manipulovat s muži, jak jsou také oddané. V příběhu nesou pojmenováni Čarodějnice, ale spíše jsou Věštkyněmi. Při scénickém provedení by mělo vyznít, že nemají ani kladné ani záporné znamení, pouze jsou schopné vidět v čase dopředu, bez ohledu na to, zda skutečně existují, nebo jsou horečnatým snem - výplodem touhy. Jak s jejich vizemi, tedy možnými předpoklady, potom hrdinové naloží, už není jejich záležitostí.

S tématem výrazné hravosti žen souvisí, že v jistých situacích, při provedení, mohou být postavy víceznačné. Základem jak vypovědět příběh je samozřejmě niterný herecký projev, aby vyzněl střet všech motivů. Dalším (snad ještě důležitějším) je loutkářský princip proměny objektu v subjekt. Herečky, totemové loutky a předměty na kulatém stole budou celým světem, ve kterém podle chutě, libosti, lásky, vzteku se postavy potýkají se svým životem - zvoleným osudem - tak jako v životě. Vědomě použité a využité výrazové prostředky dodávají závažnému tématu další estetickou i etickou hodnotu.

Obsazení je pro 5 žen, ale pro vyznění by ještě byla vhodná šestá žena co hudebnice. 

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.