SPARING (2025)

Jan Jurek

Žánr: vztahová a sportovní tragikomedie
Obsazení: 1 muž, 2 ženy

Divadelní hra nazvaná Sparing pojednává o muži ve středních letech Liborovi, který si zaplatil lekce boxu. Původní trenér ale onemocněl a zastoupí ho atraktivní žena Ilona. Na první pohled tvrdá, přímočará, lehce nemilosrdná a dost nepřístupná. Libor má na výběr. Buď přijme fakt, že bude trénovat a učit se boxovat pod dozorem Ilony, nebo si má vyčkat na jejího kolegu, až se uzdraví. Nakonec zvolí variantu první.

Libor je tělesně i pohybově vcelku zdatný a vidíme na něm, jak ho box baví. Zejména když se konečně postaví do ringu a může si zkusit s Ilonou skutečný duel. V něm ho Ilona válcuje, i když jede tak říkajíc na půl plynu a někdy ani to ne. Dozvíme se o ní, že byla mistryně republiky a že za svou kariéru profi boxerky dosáhla několika desítek výher.

Libor demonstruje nejen svou vůli, sílu a odhodlání naučit se boxovat, ale prezentuje i motivaci, která ho do ringu, k boxu přivede. Nejprve je to asi zlomené srdce. Pak také snaha navrátit se do chlapeckých let, kdy se často pral a byl tak trochu rebel. Další důvod je ten, že v sobě chce probudit muže, aby vybalancoval svůj leckdy přecitlivělý naturel. Ten se promítá do jeho hovorů s Ilonou, se kterou se pozvolna stále více sbližuje. Dokonce víc, než je Iloně příjemné. Libora ta žena jedním slovem rajcuje a nejen tělesně. Líbí se mu celkově jako taková silná „řeznice,“ která se ovšem dokáže chovat dost odměřeně, nadřazeně a k tomu ještě provokativně. Posléze se dozvíme i to, že vyrůstala v dětském domově. Proto je údajně taková, jaká je. Studená, chladná, nepřístupná a na svádění Libora reaguje velmi negativně. Bojí se jakékoliv emoce. Když s někým má vlézt do postele, tak pro uvolnění, ale ne pro milostný poměr. Libor v ní ale přece jen něčím rezonuje. Nedá to na sobě znát, ale stane se, že ji postupně přiměje ke společné návštěvě kavárny a pak i k milostné hře. Tu ale Libor zastaví, téměř k ničemu nedojde. Uvědomí si, že jeho srdce je jinde a u jiné. A právě v ten moment, kdy Ilonu Libor odmítne, se ona do něj zamiluje. Platonicky a nešťastně.

Do hry totiž vzápětí a neočekávaně vstoupí Liborova přítelkyně Monika, která mu dříve obrazně řečeno zavřela dveře. Najde si ho v tělocvičně. Ve zkratce se dozvíme, co se mezi nimi stalo a proč byli rok fyzicky od sebe. Libor Moniku stále miluje a je rád, že se dočká druhé šance. Konečně.

Finále hry je nakonec o Iloně. Je sama ve své tělocvičně zamilovaná do muže, který už asi na její předplacené lekce boxu nepřijde. Otevře poprvé své srdce. Navíc oznámí v samém závěru, že kdysi byla mužem a že tranzice u ní proběhla výtečně. Svěří se rovněž, že v důsledku toho přišla o všechny medaile a o titul celorepublikové mistryně. To má už v sobě ale vyřešené. Co jí udělá „čáru přes rozpočet“ jsou myšlenky na Libora a na to, zda se ještě v tělocvičně někdy ukáže.

Hra je narativně koncipována jednak jako komedie v rovině situační a částečně jazykové. Dále jako vztahové drama s existenciálními prvky, kde hrají klíčovou roli i současné reálie. Je odvíjena v zábavně – naléhavé poloze, aby diváka bavila a současně v něm vyvolávala různé emoce. Je v jádru o vztazích, o lásce i o hledání sama sebe ve chvíli, kdy se ztratíme.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.