PLAVČÍK (2025)
Jan Jurek
Žánr: monodrama - tragikomedie
Obsazení: 1 muž
Komediálně laděné monodrama nazvané Plavčík pojednává téma muže ve středních letech, který se zničehonic stane plavčíkem v prostředí přírodního koupaliště. Při práci nám vypráví o svém životě i o tom, co ho přivedlo na místo, kde se cítí svým způsobem jako ryba ve vodě. Jediným, kdo mu „kalí“ zdejší vodu, je majitel a šéf v jedné osobě. Ten pro něj ztělesňuje typ člověka, který se vyskytuje téměř všude. Narcis a egoista, myslící především sám na sebe.
Muž spolu s diváky filozofuje nejen o svém životě, ale o životě obecně. Je to chvílemi komické, jindy tragikomické a někdy i naléhavé vyprávění o různých tématech, která se muže dotýkají a potřebuje je ventilovat při běžných každodenních činnostech. Jedním z témat je jeho rozchod s dívkou, který nese stále bolestně. Jakmile dojde řeč i na tohle, muž zvážní a dává prostor divákovi proniknout do nitra jeho duše.
Zde prezentovaný a úmyslně bezejmenný muž je dost rozháraný. Je emotivní, v něčem cílevědomý, v jiném liknavý a ne příliš adaptabilní. Analyzuje kdeco, protože ho k tomu pudí myšlenky a díl jeho hypersenzitivní osobnosti. I proto se jeho vyprávění stáčí mnoha směry s proměnlivými náladami. Je to někdy až „nukleární“ prezentace analýz a myšlenek, které nepramení z pragmatické bytosti, ale spíše z někoho, kdo hledá smysl nejen vlastního bytí. Nachází ho po všech strastech primárně v maličkostech, které k němu přicházejí.
Hrdina této hry může budit dojem outsiderství. Vymezuje se vůči systému, který s námi manipuluje a dostává nás často do nekomfortních situací. Systém jako takový ohrožuje z jeho pohledu naši podstatu, naše jáství. Prezentuje to, kam bychom třeba bez negativního vlivu nastaveného systému směřovali a kým bychom se stali.
Vše má ovšem dvě stránky a muž zjišťuje, že mít práci a s ní spojený kontakt s realitou, s lidmi, mít díky ní určitou disciplínu a povinnosti, není až tak špatný. Dokáže se vzdálit od svých starostí, od své minulosti a žije tím, co se děje nyní. Je užitečný! Má vlastní stabilní příjem, který mu dává v jiných částech dne pocit svobody a nezávislosti. Nakonec vezme na milost i svého šéfa, protože mu dojde, že každý má na světě jinou roli a pro ni potřebuje i jinou škálu vlastností, schopností, dovedností.
Tento muž není rozený vůdce. Je to spíše šedá myš, která chce na sebe někdy upozornit a dát na odiv skutečnost - jsem tady! A třeba ukázat, že to, co není u člověka kolikrát vidět navenek, je toho o to víc k vidění uvnitř. Jeho postoje a názory poskytují divákovi možnost identifikace, konfrontace. Zároveň má možnost umocnit díl své empatie a naslouchání někomu, kdo chvílemi působí jako člověk z „jiné galaxie,“ ačkoliv se s ním ocitáme na místě, kde kolorit všeho určují právě současné reálie.
Narativně je monodrama formulováno i se zábavnými prvky v rovině převážně situačního humoru a pohybových „ekvilibristik,“ které mají diváka pobavit a taky přinést potřebnou dávku odlehčení.
Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.