POKUS O SVĚT LÁSKY A ŽIVOTA (Ein Versuch um die Welt der Liebe und des Lebens, 2025)

Alena Wagnerová

Překlad: Petr Dvořáček
Žánr: činohra
Obsazení: 1 muž, 2 ženy (hlas Franze Kafky)

Pokus o svět lásky a života Franze Kafky a Mileny Jesenské se skládá ze dvou částí:

I. část: Rozhovor o Franzi Kafkovi v Lerchenfelderstraße 113 ve Vídni.
Je 6. července 1920. Po prvním setkání Mileny Jesenské s Franzem Kafkou při jeho návratu z léčení v Meranu, na ni neklidně čeká manžel Ernst Pollak v jejich bytě. Vrátí se Milena ze své ranní cesty na poštu a zůstane s ním ve Vídni jako dosud? Možná že už odjela - do Prahy, kde bude žít s Kafkou. On sám jej sice považuje za největšího autora jeho generace, ale Milenu kvůli němu nechce ztratit. A vyčítá si, že to sám zavinil, když jí navrhl, aby překládala do češtiny jeho texty, a tak se s ním seznámila. A teď si spolu pilně dopisují.

Milena ale zatím plna radosti běží po schodech, Kafkův dopis v ruce. A ve dveřích stojí její muž. Když chce rychle Kafkův dopis schovat, Pollak se rozesměje: V jejich bytě přece Kafkovy dopisy všude leží, aby si je mohl přečíst… Jsou přece tak krásné a on je tak rád čte ..., odpoví mu Milena a tím začne jejich rozhovor, v němž se střídají pasáže porozumění a cizoty. Její muž chodí jen po kavárnách a je jí nevěrný. Ten ji ale zase upozorňuje na to, že s Kafkou bude žít jeho život a ne svůj. Bude mu patřit, jak jí píše ve svém dopise.

Z bytu nad nimi se náhle ozve pasáž z Rigoletta, “O jak je měnivé, to srdce ženy," kterou Pollak zná a s nadšením česky, německy a italsky zpívá. Milena mu nato z Rilkových Zápisků Malta Lauridse Brigga přečte odstavec, že ženy byly staletí dělnicemi lásky a na čase teď je, aby muži na lásce svůj podíl převzali. Pollak je textem nadšen, považuje jej ale za pro něj neznámý text Franze Kafky; a tím se ztrapní.

V tom do jejich bytu přijde s vyžehlenou Pollakovou košilí domovnice a důvěrnice Köhlerka, nadšená tím, co za dveřmi slyšela za krásný text. A pak se rozhovoří o tom, že podle její zkušenosti každá zralá žena potřebuje dva muže: manžela, aby vydělával a laskavého milence, jak to teď má se svým Arnimem ona. A pak se odporoučí... Na Pollakovu otázku, co Milena říká tomu hlasu lidu mu odpoví: "Franze Kafku budu milovat a s Ernstem Pollakem žít. Ono žít s Tebou znamená milovat Pollaka jako člověka, ale ne jako svého muže.“

II. část: Marné volání po světě lásky a života.
Svými dopisy z Prahy a svou láskou se Franz Kafka snaží a doufá, že Milena se stane přece jen jeho ženou, ale zároveň má o tom své pochybnosti. Ale Milena se v jeho dopisech nikdy nedozví, jak se mu daří. Proto se sama obrací na Kafkova blízkého přítele Maxe Broda ve svých dopisech s otázkami na Kafkovo zdraví a bytí, aby podle toho jednala. 6. 6. 1924 pak v Národních listech uzavírá i sama pro sebe jeho život nekrologem v němž mimo jiné píše: "Byl člověkem a umělcem tak úzkostlivého svědomí, že doslechl i tam, kde druzí, hluší, cítili se bezpečni."

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.