HAMLET-DÍTĚ (Lasten Hamlet, 2013)

Tuomas Timonen

Překlad: Otto Kauppinen
Žánr: činohra
Obsazení: variabilní

Hra Hamlet-dítě finského dramatika Tuomase Timonena klame názvem. Nejedná se o verzi Shakespearova Hamleta uzpůsobenou pro děti, ale o hledání našeho vnitřního dítěte skrz shakespearovskou tematiku. Malý chlapec - Hamlet je konfrontován s událostmi Shakespearova Hamleta aktualizovanými do poměrů současné rodiny. Text nemá kontinuální příběh, i když linka příběhu Shakespearova Hamleta je v něm stále patrná. Nejde zde o vraždu, Claudius je pouze novým Gertrudiným partnerem. Z pohledu dítěte se však jedná o čin podobný vraždě, když otec najednou zmizí z jeho života. Text je psán v duchu freudovského snu. Například se Hamlet ve stresu dožaduje kojení, i když je na to již starý. 

„Velký kluk nebo malé dítě – kým bych měl být?
Je lepší jenom cucat cecky a zapomenout na svět,
nebo se vzdát cecku a zřít, co se tu děje?
Jíst a zapomenout, spát jako andílek,
nebo vidět a ustrnout – to je, oč tu běží!“

Jde tedy o rozvití tématu nerozhodnosti a neschopnosti nést zodpovědnost, které se nachází již u Shakespeara. Kontrast mezi vznešeným jazykem a dětským chováním postav toto téma posiluje. Text odkrývá naše vnitřní dítě, které nechce dospět, převzít zodpovědnost za vlastní život a vidět svět takový, jaký ve skutečnosti je. Dalším tématem textu je nedostatečná odpovědnost rodičů, kteří jsou schopni vystavit svoje dítě problémům svého osobního života, což může dětem způsobit silné trauma a celoživotně je poznamenat. Scény jednání Hamleta s dospělými se odehrávají v realitě, ale ve scénách nahlížených optikou dětské fantazie se hra stává skutečností a před dětmi se např. objeví Bubák – parafráze Ducha, personifikovaný strach, údiv nad chováním dospělých a z něj plynoucí hněv, groteskně a naivně zkreslený jejich představivostí.

Hra byla formou scénického čtení představena na festivalu Specific 2016.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.