TŘI DNY
Roman Sikora
Žánr: hořká komedie
Obsazení: 3 muži, 1 žena (variabilní)
PAN B.: A pak vidím najednou. Prostě něco. Něco žlutého. Žlutějšího eště. Než ten pocit. Velkého dokonce. Jak mává. Na mně. Mává a říká, něco. A říká. Normálně říká: „Kuk!“
NÁLEPKA: Kuk!
PAN B.: Fakt nevěděl. Nevěděl jsem. Co to být, může. Furt „kuk“ to. Dělalo na mě. Kuk. A vlnilo se, tak nějak.
NÁLEPKA: Kuk! Jsem tvůj exekuční výměr. Jsem nálepka. Jsem nálepka s nápisem „exekučně zabaveno.“ Kuk!
Hra s podtitulem „optimistický epos o úspěchu volně inspirovaný skutečnou událostí“ navazuje na nejúspěšnější hru Romana Sikory Zpověď masochisty. Pan B. je úspěšným bankéřem, umí psát dodatky ke smlouvám těmi nejmenšími písmenky a důchodkyním, které si u něj berou úvěry, raději i brýle schová, aby smlouvy podepsaly. Za všechno ale může koleno. Ruplo, povolilo a Pan B. se tak ocitá nejprve v nemocnici, a postupně sledujeme jeho pád na společenském žebříčku až do společnosti bezdomovců. Ale i tady, když je člověk šikovný, můžou fungovat stejné principy trhu jako v bance. „Protože každý člověk je individualita. Svobodný od přírody. A proto si každý za všechno sám, sám může. Za štěstí. I za neštěstí. Protože zodpovědnost, ta musí, tu musí mít. Každý. Člověk. I vy dokonce.“
Text vznikl v rámci rezidenčního programu Centra současné dramatiky při Divadle LETÍ.
Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.