Napsali jste knihu a uzavřeli se svým nakladatelem smlouvu? Myslíte si, že tím to končí a po právní a ekonomické stránce jste zabezpečení? Opak je pravdou, protože toto je jen začátek.
V jednom z předchozích čísel tohoto newsletteru jsme se zaměřili na nakladatelské smlouvy a na co si dávat při jejich podpisu pozor. Dotkli jsme se přitom i rozsahu práv, které si nakladatel smlouvou od autora „nabírá“. Nyní bychom se na tuto problematiku rádi zaměřili podrobněji, jelikož je v době digitalizace stále aktuálnější.
Nakladatelské smlouvy bobtnají a jednou z věcí, která se ve smlouvách řeší podstatně jinak, je tzv. rozsah poskytovaných práv. Pojďme se nyní společně podívat na to, jaká práva nakladatelské smlouvy dnes typicky obsahují, a co vše se v „životě knihy“ může odehrát.
A začneme od toho nejvíce samozřejmého, čímž je samotné vydání knihy, tedy její „rozmnožování a rozšiřování“ v tištěné podobě, použijeme-li právního jazyka. Jednoduše se jedná o vytváření výtisků knihy a jeho zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím prodeje.
Naprostou samozřejmostí je v posledních minimálně deseti letech také vydání e-knihy, tedy rozmnožování a šíření knihy v elektronické podobě. Tady se již objevuje první úskalí, kterou je vymezení teritoriálního rozsahu, počtu stažení a způsobu distribuce. Protože nakladatel má samozřejmě snahu získat maximální rozsah práv, ideálně bez teritoriálního a množstevního omezení a bez limitu, kterými kanály bude e-knihu prodávat. Což nemusí být samo o sobě problém, záleží ovšem na tom, jak je ošetřen způsob výpočtu odměny pro autora a transparentnost jejího vykazování.
Vydání knihy a e-knihy jsou dvě práva, která dnes můžete najít de facto v každé smlouvě. Říkáte si, že tím by to mohlo skončit? Nenechte se mýlit. Nakladatelé poučeni rychlým vývojem technologických i obchodních možností jdou dnes mnohem dál, a již v prvotní nakladatelské smlouvě na první vydání knihy zahrnují i práva, která se dříve řešila spíše samostatně a až ve chvíli, kdy to bylo zapotřebí.
S čím dalším se tedy můžeme v dnešních smlouvách setkat?
Standardem se stává vydání knihy v podobě audioknihy. Tuto problematiku najdete více rozepsanou v dalším newsletterovém článku. Právě na audioknihy se totiž zaměřuje naše březnové právní okénko.
Dále jde o tzv. odvozená užití. Jedná se o jakékoliv zpracování nebo přetvoření původního díla, které vede k vytvoření díla nového, odvozeného. Příkladem může být adaptace knihy pro divadelní hru nebo rozhlasovou četbu, vytvoření filmu nebo seriálu na základě knihy nebo převedení knihy do vizuální podoby, například ve formě komiksu nebo grafického románu.
Takové užití vyžaduje souhlas autora. Pokud je ale právo na odvozené užití zahrnuto již v nakladatelské smlouvě, znamená to, že se může stát nakladatel držitelem práv nad rámec běžného vydávání a prodeje a rozhodovat i o těchto záležitostech.
Autor po podpisu smlouvy tak nemusí mít plnou kontrolu nad tím, jak bude jeho kniha adaptována, např. pro film, divadlo nebo audioknihu. Autor může mít také nižší podíl na případném zisku z těchto adaptací a ztrácí možnost jednat o podmínkách.
Reálně tak může dojít k situaci, kdy je autor mnohdy překvapen, když svou knihu najednou slyší jako rozhlasovou četbu nebo ji najde na webu jako audioknihu. V době podpisu smlouvy se totiž obvykle zaměřuje na to, co přijde jako první, tedy vydání knihy a e-knihy, a případným dalším právům nevěnuje příliš pozornosti a troufám si říct, že mnohde jej ani nenapadne, že smlouva výše popsané situace řeší.
Co je proto důležité?
Autor by měl proto vždy pečlivě zvážit, jaká práva nakladateli uděluje a za jakých podmínek.
Přestože jsou dnes nakladatelské smlouvy obvykle rozsáhlé a psané složitým právním jazykem, věnujte jejich prostudování skutečně pečlivou pozornost. Trvejte na jasné definici práv, na vymezení časového omezení a na přesném vydefinování podílu na zisku.
A pokud něčemu nerozumíte, ptejte se. Nejlépe v DILIA!
Kontakty najdete TADY.