Svenja Viola Bungarten patří k autorkám s mimořádně osobitým rukopisem. Její tvorba je feministická, experimentální a poeticky radikální. Rozbíjí tradiční dramatické formy a propojuje náboženství, mytologii, popkulturu i digitální svět. Její hry jsou ostrou kritikou patriarchátu, kapitalismu i technologické posedlosti, zároveň však zůstávají poutavé, ironické a vizionářské.
Narodila se v roce 1992 v Koblenzi. Vystudovala scénické psaní na Universität der Künste Berlin a magisterský obor Art and Politics na Goldsmiths University v Londýně. V roce 2016 obdržela za libreto Post Nuclear Love cenu Berliner Opernpreis. Její hra Tot sind wir nicht byla uvedena v roce 2018 v Theater Münster a byla pozvána na Festival Neues Wiener Volkstheater 2019. V sezóně 2020/2021 působila jako rezidenční autorka v Theater Koblenz.
Marie Magda: boření po staletí tradovaných předsudků
A tak bylo zaseto semínko pro druhořadost žen, pojem „žena“ sloužil jako nádoba pro stvoření, žena už nebyla stvořitelkou, to znamená: misogynie. Kdo má v rukou dějiny, ten má v rukou moc.
V roce 2021 získala za svou feministickou hororovou hru Marie Magda Cenu pro Nejlepší autorku v rámci festivalu Heidelberger Stückemarkt. Hra, která je nemilosrdnou kritikou křesťansko-patriarchální společnosti, se odehrává v klášterní internátní škole pro obtížně vychovatelné dívky. Marie, kterou do kláštera poslali zoufalí rodiče, se setkává se spolubydlící Magdou, její kamarádkou Hildou a tamější vrchní sestrou, která si po nocích na chodbě brouká cosi podivného sama pro sebe.
Povídá se, že v klášteře byl kdysi zaživa upálen lovec čarodějnic Heinrich Krammer, a doposud zde straší jeho duch. Nebo skrze něj snad promlouvá sám Duch svatý? Marii byla přidělena postel dívky, která nedávno beze stopy zmizela, a jedna podivnost střídá druhou. Jsou jeptišky ve skutečnosti čarodějnice? Jak to vlastně bylo s neposkvrněným početím? Opravdu Otec Marii Matku znásilnil?
Hra, v níž autorka napadá po dlouhá staletí tradované předsudky o ženách, ženskosti a ženské sexualitě, byla uvedena v Münsteru, Heidelbergu, Krakově, Gdaňsku a Poznani. Český překlad hry byl uveden na jaře 2024 v Divadle Mandragora (Zlínská soukromá vyšší odborná škola umění).
Hru máme k dispozici v českém překladu Diany Rykrové. V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat.
Der Liebling: Variace moci a solidarity mezi ženami
Nejnovější hra Der Liebling měla premiéru v červnu 2025 v Deutsches Theater Berlin v režii Anity Vulesicy.
I'm a bitch / I'm a boss / I'm a bitch and a boss / and I shine like gloss.
Dvě gigantické korporace Never a Immer zaměřující se na dámskou hygienu spolu soupeří o monopolní postavení na trhu a o vynalezení dalšího inovativního produktu pro ženy. Generální ředitelky Franka König a Bettina Fürstenberg si jdou nekompromisně po krku a navzájem si chtějí koupit své firmy. Jejich děti spolu zase soupeří o jejich náklonnost, za kterou vidí dědictví.
A jejich asistenti, poradci a stážisté dělají vše pro svůj vlastní kariérní postup. Od toho se odvíjejí složité intriky a aféry, stejně jako nečekaná spojenectví. Nehraje se tu o nic menšího než moc, kariéru a sladkou odplatu.
Svenja Viola Bungarten, inspirovaná filmy Ďábel nosí Pradu, Favoritka a seriálem Boj o moc, zkoumá variace moci a solidarity mezi ženami. Jaká je cena za úspěch? Jak ženy spolupracují v patriarchální společnosti? Co dělá moc s feminismem a jakou moc feminismus potřebuje?
Originální text máme k dispozici v elektronické podobě. V případě zájmu nás kontaktujte.