Jeho knihy náleží k tzv. druhé vlně válečné prózy. Při psaní vycházel zejména z drastických zkušeností z koncentračních táborů. Soustředil se především na osudy bezbranných mladých dívek, žen a starých lidí. Všechny události představuje tak, jako by byly každodenní. Pro jeho prózy je charakteristická věcnost podání a střízlivá dramatičnost.
Arnošt Lustig byl za své dílo vyznamenán Cenou Karla Čapka, v roce 2009 byl mezi 14 nominovanými na mezinárodní Man Bookerovu cenu a v roce 2008 získal mezinárodní literární Cenu Franze Kafky.