V úvodním sympaticky otevřeném "seznamovacím" rozhovoru se Smíškem sděluje Josef Hanuš mj. své názory na tvůrčí práci kameramana, na svůj podíl na seriálu Třicet případů majora Zemana a jiné normalizační pasti, na vztah režiséra a kameramana atd. Poté už následuje vcelku chronologicky řazené líčení života a stýkání i potýkání s filmem. Pravidelný tok děje je však přirozeně narušován vzpomínkami a úvahami z jiného časového nebo myšlenkového soudku. Defilují tu známá jména a zajímavé události, sondy do tvůrčích postupů, svědectví o nezapomenutelných setkáních nejen s lidmi z filmové branže, kratochvilné příhody i drobné epizody. Většinou jsme zvyklí "veselé příhody z natáčení" číst či poslouchat spíš od herců, také proto je kameramanský zorný úhel Hanušova pohledu originální. Text doprovází bohatý výběr archivních snímků.