PROLOMIT LEDY (Ma Chambre Froide, 2011)

Joël Pommerat

Překlad: Zdeněk Bartoš
Žánr: činohra
Obsazení: 5 mužů, 4 ženy

         Hlavní hrdinka Estelle věří, že se lidé dokážou změnit, když se naučí správně dívat kolem sebe. Pracuje v supermarketu, jehož majitel, nesmlouvavý obchodník Blocq, zachází se svými zaměstnanci hrubě a nevybíravě. O to větší je překvapení, když se kvůli smrtelné chorobě rozhodne obchod přepsat na své zaměstnance rovným dílem spolu s dalšími třemi podniky. Na oplátku žádá nějakou formu poděkování. Estelle vymyslí, že společně s kolegy nazkouší divadelní hru, která ukáže významné okamžiky Blocqova života (a tajně doufá, že díky tomu umírající Blocq dokáže správně vidět a změní se). Věci však nejdou tak jednoduše, obyčejní zaměstnanci se špatně vyrovnávají s pozicí movitých podnikatelů, kteří se musejí podrobit zákonům trhu, neumějí efektivně řídit své firmy, navíc nechápou Estelliny komplikované umělecké záměry. Estelle tedy musí sáhnout k velmi zvláštnímu řešení: když nejdou věci po dobrém, převlékne se za svého násilnického bratra, který přinutí ostatní spolupracovat třeba po zlém… Ve finále je však v mrazírně v řeznickém oddělení obchodu nalezen její zavražděný manžel a Estelle si není jista, zda ho nezabila ona, zda se příliš nevžila do kůže svého fiktivního sourozence.

 


         Renomovaný dramatik a režisér Joël Pommerat je zjevným a poučeným milovníkem brechtovského divadla a brechtovských dramatických postupů. Už v motivu idealistické hrdinky, která chce konat dobro, ale naráží na lidskou pohodlnost, nedůvěru a sobectví, a proto se „rozdvojí“ a s vypůjčenou identitou odvede potřebnou „špinavou práci“, je patrná inspirace Brechtovým Dobrým člověkem ze Sečuanu, nicméně hra je zasazena do zcela současných kulis a velmi dobře odráží pocity dnešních lidí. Zároveň autor do textu rafinovaně zakomponoval strukturu epického divadla – s realistickými, slovníkem a akcí místy až naturalistickými scénami se mísí citace z deníku hlavní hrdinky, který tak doplňuje její vnitřní pochody, a bizarní výjevy z jejích snů a nočních můr. To vše dohromady a k tomu příběh o zkoušení amatérského představení umožňuje zábavnou hru s divadlem a o divadle, jeho moci a účinku, a stejně tak hru s divákem, který je znejišťován a vytrhován z lineárně plynoucího, avšak velmi košatého děje. Autor používá ostré střihy a žánrově se pohybuje na hraně sociální grotesky, thrilleru a ironického komentáře lidské povahy a dosahuje tak silného emocionálního účinku.

 


         Inscenace hry Prolomit ledy (v originále Moje mrazírna / Ma Chambre Froide) v autorově režii se stala událostí pařížského divadla Odéon v roce 2011. Tatáž inscenace získala prestižní divadelní cenu Molière v kategorii nejlepší divadelní soubor a hra samotná cenu Molière pro nejlepšího žijícího frankofonního autora roku 2011. Českou premiéru chystá Západočeské divadlo v Chebu v režii Anny Petrželkové na březen 2013.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.