ZÁNIK SAMOTY BERHOF

Vendula Borůvková

Obsazení:  7 můžu, 3 ženy  

Podle novely Vladimíra Körnera 

Dramatizace: Vendula Borůvková

Trochu balada, trochu thriller. Začíná a končí ve věznici Mírov, kde na začátku padesátých let vyslýchají a soudí Důstojníka. Za zradu československého socialistického státu, samozřejmě. A někde v tom labyrintu cel sedí i nový vězeň. Jeptiška ze Zlatých hor. Sestra Ulrika. Ulrika Habigerová. Důstojníkův anděl smrti.

Celý příběh znovu ožívá v Důstojníkových horečnatých snech. Znovu přijíždí do neklidného pohraničí těsně po skončení 2. světové války. Nezná tyhle zrádné lesy a vlastně ani celou zemi. Než ho sestřelili, bojoval jako letec v Anglii. Poslední měsíce strávil v nacistickém vězení. V Kolštejně dostal za úkol zlikvidovat zabijácké werwolfy, ale co v té mlze zmůže? Skupinka vedená fanatickou jeptiškou Salome mezitím zabere chalupu vysoko v kopcích patřící opilci a čerstvému vdovci Habigerovi. Potřebují přežít zimu. Habigerova mladinká dcera Ulrika svého otce a jeho novou milenku nenávidí, o to víc se upne k autoritativní Salome. Doufá, že ji jeptiška vezme s sebou do kláštera. Zatímco Důstojník po werwolfech neúspěšně pátrá, vězni a věznitelé spolu žijí v symbióze. Když však Ulrika odjíždí do Kolštejna pro léky pro zraněného werwolfa Ericha, dostane Důstojník svou stopu. Dívka jej zpola nedobrovolně, zpola záměrně přivede ke Kolštejnu. Při zátahu werwolfové zahynou. Jen umírajícího Ericha odváží Ulrika pryč. Ve své naivitě míří za Důstojníkem. Určitě jim pomůže. A tady je možná klíč k druhé časové lince hry.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.