MY, HRDINOVÉ. VERZE BEZ OTCE (Nous, les héros. Version sans le père, 1993)

Jean-Luc Lagarce

Překlad: Kateřina Neveu
Obsazení: 5 mužů, 5 žen

Tento dramatický text, oscilující mezi tragikomedií, černou groteskou a absurdním dramatem v mnohém odkazuje k románovému světu i životu Franze Kafky. Nejen že je děj umístěn do zájezdního hostince někde ve střední Evropě, ale navíc v něm vystupují postavy jako Karel, Max nebo Josefína. Živořící divadelní společnost vede direktivní matka, která se chystá zasnoubit svoji dceru Josefínu s hercem Rabanem. Drama My hrdinové je založeno na šarvátkách typických pro dané prostředí, v němž výjimeční herci stojí po boku herců průměrných a nepostrádá humor a jemnou ironii, s níž autor zobrazuje herecké nešvary - sebestřednost, narcisismus nebo závist. Velké množství postav zaručuje textu nesmírně bohatý děj rozvíjející několik témat, konfliktů a dramatických situací (dobový obrázek divadelní společnosti, nenaplněná láska, zásnuby z rozumu, sociální nespravedlnost, synovská vzpoura, hádky týkající se divadelní estetiky a uměleckých kvalit dramatických autorů. Lagarce v této hře pracuje rovněž s principem divadla na divadle, neboť dovolí neschopnému Karlovi, aby v závěru hry proměnil oslavu zásnub na čtenou zkoušku nové hry, komplikované operety, které přítomní jen pramálo rozumí. Toto poměrně dlouhé intermezzo předchází závěrečné rvačce.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.