VÝMĚNA (L'Échange)

Paul Claudel

Překlad: Michal Lázňovský
Žánr: činohra
Obsazení: 2 muži, 2 ženy

Napínavý příběh hry se odehrává mezi dvěma společensky nerovnými manželskými páry. Vzájemné soužití tohoto zvláštního čtyřúhelníku se podmiňuje i vylučuje zároveň - to, co se na začátku jeví jako jednoznačné, se na konci může změnit v pravý opak. Claudel je dobrý dramatik a psycholog, ví, že lidská osobnost je příliš složitá na to, aby se na ni dalo nahlížet zjednodušeně. Proto žádné ze svých postav nestraní, dává jim šanci, aby dozrály a samy pochopily, jak mají obstát před sebou a svým svědomím...
    Komorní hra velkého francouzského dramatika a básníka Paula Claudela Výměna až neuvěřitelně rezonuje s naší současností - se světem, kde se lidské hodnoty začínají omezovat na pouhý konzum, kde si někteří lidé představu štěstí zúžili jen na pojem peníze. Okolo nich se točí svět, za ně se dají koupit i prodat city a duše.

Překladatel Michal Lázňovský o inscenaci hry Výměna

Kolikrát jste se už jako překladatel setkal s Claudelem a v čem Vás jako autor zaujal?
Při překládání hry Výměna jsem se setkal s Paulem Claudelem podruhé. První byl překlad jeho parafráze antické satyrské hry Próteus, který jsme dělali s Tomášem Vondrovicem na počátku 90. let pro divadlo Labyrint. A musím říct, že Claudel mě už tehdy překvapil jednak svým humorem, o kterém jsem do té doby měl jen mlhavou představu, jednak přesností vize, tedy obrazů, které jako básník píše a které dává do služby divadla, nebo přesněji řečeno dramatu, které se na jevišti odehrává.

Čím je pro Vás hra Výměna zajímavá? Oslovuje Vás tématem nebo spíš výjimečným jazykem, kterého autor používá?
Claudel je dramatik "komplexní", a tak jazyk i téma jsou v dokonalé symbióze. A téma Výměny je veliké, ačkoli se odehrává v komorním obsazení. Je to vlastně drama rozhodování, jakým životem máme žít. Claudel ve Výměně staví proti sobě čtyři postavy, které jsou zcela protikladné a které se ocitají ve vypjaté situaci, kdy se musejí rozhodnout, jak překonat zásadní životní krizi. Sám Claudel kdesi říká, že se tu vlastně sám rozčtvrtil a že proti sobě jako šelmy postavil různé tendence, které se v něm svářily. I on se jako mladý a vášnivý člověk rozhodoval, jak má žít ve světě, který se před ním otevíral. A byl to svět mnoha možností - Claudel hru napsal krátce po příjezdu do Ameriky, na samém počátku své diplomatické kariéry. V té době například ještě váhal, jestli se raději nemá stát mnichem, ale toužil zároveň žít životem úspěšného muže. Byl hluboce věřící, ale potřeboval peníze... Chtěl se vymanit z malosti domova a přitom se tam toužil vrátit... Ostatně kdo z nás nezná rozpor ideálu a praktického života.

Je Výměna typická Claudelova hra?
Výměna patří k tomu "nejclaudelovštějšímu", co kdy napsal. Zajímavé je, že hru vytvořil na konci 19. století a po více než půl století ji zásadně přepracoval. Ani ne tak v konstrukci příběhu, jako spíš ve vyznění, které je daleko konkrétnější a dramatičtější. Ale na druhé straně, každé Claudelovo drama je originál a nelze říct, že když jsme poznali Výměnu, poznali jsme Claudela. Protikladem tohoto komorního dramatu je například Saténový střevíček, hra z jeho zralého období, která má barokní rámec a je rozsáhlou freskou.

Čím může tato hra zaujmout současné diváky?
Claudela velice zajímal rozpor křes?anského ideálu a moci peněz. Sám byl silně věřící a přišel jako diplomat do Ameriky, kde ho všemocnost peněz fascinovala. A tento rozpor je také jedním z ústředních témat Výměny. Zjednodušeně řečeno: Co všechno se na světě koupit dá a co už se koupit nedá. To je přece velké téma současné české společnosti! A pak je to i o lásce, a ta je věčná.

(rozhovor Jolany Součkové převzat z webu Divadla Na Vinohradech)

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.