PÍSEK

Miroslav Bambušek

Obsazení: 4 muži, 3 ženy, kompars

Slunce, písek a pár příšer. Současná česká hra za jejíž text získal v roce 2001 Miroslav Bambušek II. místo v soutěži Ceny Nadace Alfréda Radoka. Napůl snový, napůl reálný příběh lidí různých národních mentalit, kteří se v únoru 2002 potkají na Kanárských ostrovech.
   V prostředí obecně přijímaného blahobytu se mísí rozmanité národní mentality: Američané v čele s Claudií (asi padesát let), Češi Jaruš a Richard (oba kolem třiceti), místní osádka kurev a dealerů a jakýsi Ratko Gorović - srbský generál odpovědný za zločiny spáchané v bývalé Jugoslávii, drogově závislý osmdesátiletý muž, a jeho syn Marco - gigolo. V tomto prostředí erotické turistiky a konzumu všeho druhu pomalu vystupují hlavní postavy dramatu - pan Ratko a jeho syn Marco. Claudia naváže poměr s Marcem. Jaruš a Richard se nepohodnou a na své dovolené se rozejdou. Jaruš dostane na pláži úpal a umírá. Na „pomoc“ jí přichází pan Ratko…Nechává ji zemřít pak jí vycpe ústa kameny, sváže ji a pohřbí do moře. Její muž Richard si mezitím užívá „radovánek“ blaženého ostrova. Marco se do Američanky Claudie zamiluje. Claudia však jeho lásky využívá jen pro potěšení. Pronaje si vilu v sousedství domu, kde „vegetuje“ Ratko Gorović. Dojde k jeho setkání s Claudií…Ta na vlastní kůži zažívá „zvrhlost“ tohoto starého muže. Přichází Marko a oba vyhánějí Claudii z domu. Marco prosí otce, aby zemřel. Jejich vztah je nalomený. Marco při jedné milostné seanci Claudii postřelí, aby si ji uchoval pro sebe. Claudie odlétá z ostrova. Mezitím se Čech Richard dozvídá, co se stalo s jeho ženou, a setkává se s Ratkem Gorovićem. Richard mu vypráví, co se mu přihodilo, a bere to jakoby na lehkou váhu - nedokáže tomu uvěřit. Pan Ratko ho podrobí tvrdému „teroru víry“ a jasně tím dá najevo, co je zač. Vstupuje zubožený Marco, zabije Richarda a odtáhne ho do moře. Marco podruhé prosí otce, aby zemřel. Dozvídáme se, že Marco je duch Ratkova mrtvého syna, jehož vrahem je Ratko sám. Při souboji, k němuž dojde, Ratko umírá. V předsmrtné agonii vidí davy turistů včetně Claudie, vidí všechny své oběti, které má na svědomí a které na něho čekají „na druhém břehu“. Ratko vstupuje do vody a umírá. Marco si vydechne.
   I přes tragické vyznění je hra (z r. 2000) psána spíše vtipnými a strohými dialogy, většinou bez scénických poznámek a bez interpunkce emocionálního řádu. Od poloviny hry se přítomnost mísí s minulostí a budoucností jako písek.

  Text je k dispozici v DILIA.