Zemřel Roman Ráž

27.1.2022
Zemřel Roman Ráž

Po dlouhé nemoci zemřel ve středu 26. ledna spisovatel, scenárista, dramaturg, autor televizních i rozhlasových her a seriálů Roman Ráž, bylo mu 86 let.


Pro DILIA je to bolestná ztráta. Ve správní později dozorčí radě DILIA působil nepřetržitě od roku 2003.

Narodil v roce 1935 v Praze. Vystudoval na Filosofické fakultě Masarykovy university v Brně dějiny umění a estetiku, na pražské FAMU pak studoval mimořádně také filmovou vědu a dramaturgii. Doktorát v oboru divadelní a filmové vědy získal na Karlově universitě.

Už jako student publikoval básně, fejetony a povídky v Novém životě, Hostu do domu a jinde. Po studiu pracoval jako režisér a dramaturg zábavných pořadů v Brně, v letech 1967-1971 působil jako dramaturg literárně dramatického oddělení brněnského studia Československé televize, odkud byl začátkem tzv. normalizace propuštěn z ideových důvodů. Od r. 1971 je tedy spisovatelem ve svobodném povolání, třebaže první léta nesměl publikovat pod svým jménem a jeho první tři knihy byly vyřazeny z knihoven jako libri prohibiti.

Debutoval souborem povídek JEDINÁ NOC (1962). Pro kompozici jeho prvních próz: UČITEL PTAČÍHO ZPĚVU (1966), KDO UMLČEL MATYÁŠE (1968), JEDNOU SE OHLÉDNEŠ (1968) je charakteristické střídání modelových situací v různých časových rovinách. Prosazuje se v nich téma manipulace člověka a hledání odpovědi na otázku, do jaké míry lze přistoupit na kompromisy. Snaha o nalezení přijatelné míry konformity, vlastní integrity a autenticity provází protagonisty jeho románů také v sedmdesátých letech, jak o tom svědčí SMRT V KAŠTANOVÉM DOMĚ (1976), či devět let čekající na vydání a pak do několika jazyků přeložený PRODAVAČ HUMORU (1979), podle něhož napsal Ráž s režisérem Jiřím Krejčíkem scénář stejnojmenného filmu z r.1986. Také hrdinové románu BLUDNÉ KAMENY (1981) procházejí životní krizí a docházejí k poznání, že chtějí-li si zachovat svůj charakter a morálku, je třeba odmítnout neustálé přizpůsobování, i kdyby to bylo sebevýhodnější.

V dalších románech se v Rážově tvorbě prosazují prvky groteskní poetiky. Příběhy jsou vyprávěny v tragikomické poloze, s důrazem na satirické vyjádření. V prózách VRABČÍ HNÍZDO (1983) a ŠOKMISTR (1985) se v příbězích trapných příživníků ozývá ostrá kritika tehdejší společnosti i pražských uměleckých a kulturních institucí. Následují psychologické romány NARCISOVÝ DŮM (1988) a IN FLAGRANTI (1989), jež Ráž rovněž adaptoval pro televizi (a jejichž inscenace režírovali J. Henke, resp. A. Procházková). V těchto prózách se střetává násilí, sobectví a touha po majetku s tolerancí, humanitou a slabostí, která zapříčiňuje zlo. Zcela jiný je příběh stárnoucí herečky, jak jej zachycuje román POKUŠENÍ NA KONCI LÉTA (1989).

V rozsáhlé próze CESTA PO KOLENOU (1992) se Ráž vrací ke svému oblíbenému neúspěšnému hrdinovi, který je pro svou pasivitu odstrkován v práci i rodině, jíž se ovšem cele obětuje. Titul ZACHRÁNCI SAMOTY (1999) pokračuje v linii psychologických děl. Napínavý příběh lásky a nenávisti reflektuje tentokrát současný život prostých lidí na venkovské samotě.

V r. 2003 vydal Ráž román FAUST UMÍRÁ DVAKRÁT, v němž ústy několika vypravěčů a za pomoci četných retrospektiv ukazuje na modelovém osudu jihoamerického politika závislost na moci a důsledky jejího usurpování. Kniha se váže k stejnojmenné rozhlasové hře z šedesátých let, kdy také vznikla její první verze, která ale po sovětské okupaci nemohla z politických důvodů vyjít.

Román BONVIVÁN (2005) navazuje na lehčí, zábavnější část Rážovy tvorby.  S humornou nadsázkou líčí trapný pokus stárnoucího provinčního herce o uplatnění v televizi a jeho hledání důstojného místa ve společnosti i v rodině. Poetická novela KÁMEN V OKNĚ – Podzimní elegie za starého muže (2007), má svůj předobraz v jedné Rážově původní televizní hře. Úsporným, až minimalistickým stylem, varuje před rostoucí intolerancí a násilím, které se zabydluje už v nejmladší generaci a prorůstá nenápadně celou společností. Následuje nevážná próza o vážných věcech NEVĚŘ MI ANI SLOVO (2009) a o dva roky později /2011/ groteskní thriller V JÍDELNĚ SE NEVRAŽDÍ, do prózy převedená atraktivní divadelní hra.

Jeho zatím posledním autorským projektem je obsažná fascinující trilogie, jejíž děj se začíná odehrávat za První světové války. Věnuje se osudům jedné rodiny v moravských lázních Slaňanech v průběhu dvacátého století. Její první část se jmenuje LÁZEŇSKÉ DOBRORUŽSTVÍ, druhá, LÁZEŇSKÉ NADĚJE sleduje dramatické osudy této rodiny na pozadí druhého světového válečného konfliktu, až do vítězství KSČ ve volbách roku 1946. Hrdinové této fresky prožívají klíčové okamžiky napjatého evropského vývoje 30. a 40. let XX. století. Tyto události nejen drasticky formovaly jejich životy, ale dodnes svými důsledky ovlivňují osudy většiny z nás, narozených v poválečné době, kteří dnes prožíváme tolik podobné politické i společenské situace v 21. století. Třetí a závěrečný díl lázeňské trilogie LÁZEŇSKÉ OZVĚNY zabírá období let 1950 – 1977.

Roman Ráž je nositelem několika cen a čestných uznání za televizní i rozhlasové hry a za román IN FLAGRANTI.

Jako celoživotní nestraník, jehož rodina byla krutě persekvována hned v roce 1948, podílel se v listopadu 1989 na založení Klubu spisovatelů nestraníků, v němž působil zpočátku jako jeho předseda. Od počátku byl členem Obce spisovatelů, v níž byl několikrát zvolen do její Rady, pracoval ve Výboru Českého literárního fondu, v komisích a porotě Ministerstva kultury ČR. Byl členem porot Magnesia litera, dále členem výboru Českého centra PEN klubu a v Dozorčí radě DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentury, z.s. .

Bude nám v DILIA bez Něj smutno, protože to byl fajn chlap, moudrý spisovatel a do poslední chvíle laskavý a činorodý duch. 

Čest jeho památce!