DIGITÁLNÍ DIVADLO VE SPOJENÝCH STÁTECH SVĚTOVÝCH

4.2.2021
DIGITÁLNÍ DIVADLO VE SPOJENÝCH STÁTECH SVĚTOVÝCH

V tomto článku přinášíme několik zajímavých momentů anglofonního divadla, ke kterým díky pandemii došlo. Jde o menší zajímavosti, aktivitu velkých institucí, i mediálně zajímavá díla informující o podobách naší digitální současnosti.


Anglofonní svět se vypořádává s uzavírkou divadel podobně jako ten český. Pandemie postrčila divadlo směrem ke spolupráci s technologiemi, které sice pomalu do divadelní tvorby pronikaly i předtím, rozhodně ale ne s takovou razancí, jakou můžeme sledovat nyní. Streamy záznamů repríz i online premiéry, divadlo živě, naživo či live a vznik divadelních podcastů. To všechno akcelerovalo prozatím v jediné sezóně. Jistě bude pozoruhodné sledovat, jaké přístupy a techniky v divadle zůstanou po odeznění všech lokálních lockdownů, jestli se stane nutností k divadelní inscenaci produkovat kromě už rozšířeného videoteaseru ještě další online materiál, a zda se naučené přístupy stanou součástí divadelního tvůrčího myšlení.

VELKÁ JMÉNA

The Shows Must Go On 

Pro českého diváka nebývá příliš snadné se k anglofonním produkcím dostat. Business model divadel je vcelku logicky postaven na přísném chránění obsahu a propagační materiály stěží poskytují dostatek informací pro představu o dané události. To platí dvojnásob pro velkolepé muzikálové produkce. Výběr z ukázek produkcí na West Endu po dobu pandemie poskytuje Youtube kanál The Shows Must Go On! s veleslavnými tituly jako Kočky, Fantom opery, Josef a jeho pestrobarevný plášť* a další a to ve větším rozsahu než obvykle.

Pokud jde o podívanou, vyniká mezi online ukázkami Cirque du Soleil a jejich CirqueConnect, kde je možné naleznout od lekcí jógy přes cirkusovou masterclass. Za pozornost stojí ale především jejich rozsáhlé streamy z představení Axel či O, ohromující i z malé obrazovky notebooku.

*Mezi stovkami iniciativ vznikla také například alternativní verze písně Thank you for the music v podání původního obsazení muzikálu Mamma Mia! na West Endu pro pracovníky NHS (National Health Service) a nemocného kolegu Thank you to our heroes, the care you’re giving, NHS you must keep living. Kromě tohoto aktu dobré vůle ale vzniklo bezpočet nahrávek muzikálových písní v režimu společného videohovoru. [BH1] 

Každý večer v Metropolitní 

Jednou z nejprestižnějších institucí sdílející svůj archiv za dobrovolný příspěvek, je Metropolitní opera. Ta poskytuje každý večer stream záznamů (po dobu minimálně 23 hodin). Produkce jsou dramaturgicky soustředěny do tematických bloků. První dva týdny v únoru jsou tak k dispozici díla s výkony výjimečných afroamerických umělců, v lednu bylo možné sledovat operní antihrdiny. Aktuální program i přístup lze získat na webu Metropolitní opery a to bez omezení pro Evropu.

Milovníci her 

The Old Vic začalo kromě záznamů vytvářet vlastní Playcrush podcast ve spolupráci s Sherman Theatre. Joe Murphy v něm hovoří se známými osobnostmi (Ella Hickson, Nick Payne) o jejich oblíbených hrách. The Old Vic  vytvořilo navíc například Zoom variantu hry Plíce (Lungs) Duncana MacMillana o dvojici zápasící s největšími životními dilematy s Claire Foy a Mattem Smithem v hlavních rolích. Stejně tak bylo možné zhlédnout hru Léčitel Briana Friela s Michaelem Sheenem v hlavní roli.

 Úžasným počinem pro milovníky Shakespeara jsou nahrávky Sira Patricka Stewarta. Ten na svém twitterovém účtu od března do října každý den četl jeden ze 154 Shakespearových sonetů.  Záznamy jsou stále na jeho profilu a vybízejí ke chvilce každodenního zastavení se všechny zájemce o Shakespeara v originále.

PŮVODNÍ TVORBA

Jak na pandemickou hru

Co se týče původní tvorby, hbitě na svém blogu zareagoval uznávaný britský kritik Alex Sierz svým článkem How to write a pandemic play, kde vtipně ironizuje pravidla psaní o roku 2020, mezi které patří například popis nudy, skryté nebezpečí nákazy kvůli bezpříznakovým šiřitelům, mýtus kolektivního občanství skrytého za heslo „we are all in this together“, vtipy o sexuální abstinenci 2020 či symbolika odhazování masky a další.

Online imerzivní divadelní hry nabízí společnost Morpheus z Velké Británie v produkcích Locked Down či Undercover. V případě Locked Down jsou diváci vedeni herci za pomoci masky na oči do distopické reality, kde se pokusí svět zachránit přes Zoom.

Bezpočet menších představení a Fringeových divadel lze nalézt na Scene Saver. Mezi různorodými komediálními projekty vyniká například The Martin Decker Show. 46ti letý Martin Decker zde vytváří krátký pořad ve svojí koupelně. V něm se například setkává se svým vlastním synem ve hře Minecraft anebo se dozvídá od jeho matky, že se jeho koupelna-studio prodává. Skvělý smysl pro humor se mísí s neumětelským youtuberstvím a strachu z mimozemšťanů.

Digitální prostor a jeho kříženci 

Naprosto unikátním zážitkem se pak stala online show Circle Jerk Patricka Foleyho a Michaela Breslina, ve kterém se zběsile kombinují žánry i techniky s queer estetikou i tematikou. Směsice instagramového obsahu a živého divadelního představení, která pozoruhodně zapadla do pandemické situace, protože jejím primárním prostorem je prostor digitální.

Dílem podobně zakotveném ve virtuálním prostoru se stal Čechovův Racek, kterého Celine Song inscenovala ve hře Sims 4. Tohoto Racka shlédly stovky diváků na platformě Twitch. Projekt vzknikl jako součást programu New York Theatre Workshop, který měl pomoci profesionálům postiženým pandemií. Autorka komunikovala v průběhu s diváky a sama o zážitku říká: „V Sims jsme my hráči zároveň bohy i diváky. Připomíná to sledování divadelního představení, pokud jste zároveň samotným autorem dané hry. Až na chybějící živé, dýchající lidi, herce.“

Posledním zastavením je nejmenší divadlo v New Yorku: Theatre in Quarantine, je jím totiž pouhý šatník natřený na bílo. Zatím nejzajímavějším počinem Divadla v karanténě je za rok 2020 bezpochyby 40ti minutová drag-opera o Matce Tereze. I Am Sending You the Sacred Face využívá ikonický mnišský oděv Matky Terezy ve flitrovaném provedení a půdorys triptychu, se kterým působivě pracuje. Inscenace Joshuy Williama Gelba se zabývá rozporuplností této figury a tématem touhy po pozornosti. Celé představení i několik dalších je stále k dispozici na Youtube.

Digitální zrcadlo 

Na jedné straně tak můžeme sledovat reflexi digitálního prostoru vnikajícího do našich životů v míře vysoce překračující normál. Nejde jen o sociální sítě a jejich vliv na náš sebeobraz, hodnotu či vztahy. Jde zároveň o formáty oken, vhledy do jiných světů, nekonečné tunely sdílení, na jejichž konci jsme možná opět my sami. Pandemie urychlila tuto reflexi i tím, že omezila kanály komunikace s diváky na online ‚divadelní‘ prostor a tak ho zrychleně donutila tento průnik tematizovat.

Na druhé straně stojí záznamy divadelních inscenací vylovené z archívu, které se tímto způsobem alespoň dostanou do vědomí více lidí. Bez ohledu na to, že jde ve většině případů o krizové strategie, hranice našeho přístupu k divadlu se opět mění, přepočítávají.  Přes všecku kreativitu, kterou přetrvávající pandemie přinesla, i my v DILIA stále doufáme v brzké otevření divadel a návrat diváků do sálů.