MOMO (2014)

Sébastien Thiéry

Překlad: Petr Christov
Žánr: komedie
Obsazení: 2 muži, 2 ženy

LAURENCE: Možná nás chce zabít!
ANDRÉ: Ale ne, určitě nás nezabije. Chlápek, co se sprchuje… To není zabiják. 
LAURENCE: Určitě?
ANDRÉ: No tak, mysli trochu… Copak si předtím, než půjdeš někoho zavraždit, dáš sprchu?
LAURENCE: Proč ne?
ANDRÉ: Sprcha… tu máš… aby ses umyla od krve… abys zničila stopy! Vrah se sprchuje po činu… Ne před ním!
LAURENCE: O co mu teda ale jde?
ANDRÉ: To já nevím… To nevím.

Sébastien Thiéry není na českých scénách žádným nováčkem. Jeho hry se opakovaně objevují v repertoárech českých divadel a jedna věc v nich nikdy nechybí: bizarní situace, do níž jsou autorovy postavy hned na počátku uvrženy.

Do života postaršího manželského páru tentokrát vstoupí mladý muž. Nejprve jim do nákupního košíku v supermarketu začne přinášet zboží, které oni nechtějí, pak jim dokonce s celým - nezaplaceným! - nákupem uteče. Posléze se, zničeho nic, objeví u nich doma: v klidu se sprchuje v koupelně. A nákup stojí v chodbě. Co je to za blázna? Kde se vzal? Co chce? Postupně Laurence s Andrém zjišťují, že mladý muž (Patrick) nedokáže běžně hovořit - je zjevně hluchoněmý, vyjadřuje se jen málo srozumitelnými skřeky. A přesto si k sobě postupně dokáží najít vztah. Patrick navíc tvrdí, že je jejich syn. Je ale možné, aby rodiče na svého (dnes už dospělého) syna zapomněli? Co všechno se za Patrickovým příchodem skrývá?

Ve hře Momo (kterou by také bylo možno hrát třeba pod názvem: Hledá se máma) navíc vystupuje i slepá mladíkova snoubenka Sarah a její pes se vskutku neobvyklým jménem: Drž hubu!
Thiéryho hra z roku 2014 se v roce 2017 dočkala též filmového zpracování (režie: Sébastien Thiéry a Vincent Lobelle).

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.