CYRIL (1966)

Karol Sidon

Žánr: rozhlasová hra
Obsazení: 1 muž, 3 ženy

V počátcích své tvorby se Karol Sidon tematicky obracel především ke zkušenostem z původní rodiny, a tak jsou jeho první hry Páté přikázání a Cyril námětově spřízněny s novelami Sen o mém otci a Sen o mně. Avšak na rozdíl od próz, které se soustřeďují na hledání vlastní identity (autor se těžce smiřoval s tím, že už jako dvouletý ztratil otce), překračují jmenované hry rámec osobně zaujatého příběhu k obecnějšímu vystižení životních podmínek v tehdejší československé společnosti.

Předobrazem hlavní postavy hry je autorův vzdálený strýc, zatímco však skutečného Cyrila dohnalo závažné onemocnění k sebevraždě, dramatický hrdina ji nakonec nespáchá, naopak z jeho loučení se životem vytryskne bytostná potřeba být ještě na světě. Experiment se zvukovým médiem autor tentokrát vetkl do prostorově oddělených promluv (jakéhosi nepřímého dialogu mezi hrdinovým monologem situovaným na půdu a hovory jeho ženy s dalšími postavami, které se odehrávají v domě) demonstrujících vzdálenost mezi dvěma životními názory.

V inscenaci Československého rozhlasu (1967, režie Antonín Moskalyk) titulní part nastudoval Čestmír Řanda.

(Lenka Jungmannová)

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.