MARIE

Ireneusz Iredyński

Překlad: Ladislav Slíva
Žánr: monodrama
Obsazení: 1 žena

Herečka dostala obsáhlou předsmrtnou životní zpověď Marie, ženy, která umírá na rakovinu (a také na ni zemřela). Známý herečky, dramatik, z této zpovědi vybral podstatné části, a herečka je interpretuje, protože pisatelka chtěla, aby její zpověď - pro poučení jiným - zveřejnila.

Jde o příběh ženy, pocházející z chudého prostředí. Otec, dělník na pile, se poté, co její majitel a jeho zaměstnavatel po válce vstoupil do komunistické strany, stal sveřepým antikomunistou a horlivým katolíkem. Dceru, která vstoupila na střední škole do mládežnické organizace a jezdila po vesnicích agitovat pro nový režim, ztloukl a vyhnal z domu. Marii však přijali na medicínu, dostala kolej, zamilovala se do svého spolužáka, který s ní sdílel i nadšení pro socialismus. Když však v roce 1956 zapochyboval o správnosti svého snažení, z pocitu věrnosti idejím ho udala svým kolegům. Jeník byl vyloučen z fakulty, odveden k trestnému vojenskému oddílu a krátce nato zahynul při práci v uhelném dole.

Marie dostudovala psychiatrickou specializaci, znovu se zamilovala, tentokrát do biologa Štěpána, porodila mu dceru Johanku, opustila místo asistentky na univerzitě a odjela se Štěpánem, kterému bylo svěřeno vedení šlechtitelské stanice, na vesnici. Věnovala se jen rodině a soukromým studiem si doplňovala své znalosti. Jednou si vyjela do města, setkala se tam se svým spolužákem z fakulty a prožili spolu vášnivou noc. Po návratu se z toho manželovi vyzpovídala a jako trest si sama vybrala odchod z manželství s tím, že i dceru, kterou milovala, ponechala v manželově péči. Prožívala pak spoustu milostných vztahů a jako psycholožka spolupracovala s redakcí mládežnického časopisu, kam psala své životní rady mladým lidem. Nakonec se vrátila na univerzitu, napsala dizertační práci a seznámila se s dělníkem Petrem, který ovšem měl rád toulavý život, takže jejich spolužití brzy skončilo, i když se Petr čas od času vracel a jezdili spolu i na dovolenou. Odešla znovu na venkov, tentokrát do malého městečka, kde pracovala jako psychiatrička v protialkoholní poradně. Svou pracovní fanatičností si však znepřátelila své kolegyně, protože o jejich rady byl mezi klienty menší zájem. Ve chvíli největšího utrpení tak zůstala sama, protože se se svou nemocí nechtěla z hrdosti svěřit ani těm, kteří by jí byli jistě rádi nablízku.

Autor hry svou hrdinku nezatracuje, neobhajuje ani nelituje. Ponechává její příběh i při vší jeho lidské komplikovanosti jako jisté životní memento.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.