Dušan Klein (rodným jménem Július Klein) se narodil 21. června 1939 ve slovenských Michalovcích. Kvůli svému židovskému původu byl v průběhu druhé světové války vězněn s matkou a sourozenci v koncentračním táboře Terezín. Po válce vyrůstal při ozdravném pobytu v Dánsku, do roku 1952 v Bratislavě a posléze v Ostravě a v Praze. Hrál ochotnické divadlo a první polovině 50. let se blíže seznámil s filmem - hrál ve slovenských filmech Lazy sa pohli a Rodná zem a vytvořil hlavního dětského hrdinu ve Weissově snímku Můj přítel Fabián. To jej přivedlo ke studiu režie.

V roce 1958 byl přijat na FAMU a již během studií pracoval jako asistent režie ve Filmovém studiu Barrandov. Absolvoval v roce 1963 a od téhož roku do poloviny 70. let byl režisérem ve svobodném povolání a napsal několik televizních filmů. Od roku 1975 do roku 1991 byl v barrandovských studiích zaměstnán jako režisér a scénárista se zaměřením na kriminální a dobrodružné snímky - Jeden z nich je vrah, Lekce, Tajemství zlatého Buddhy, Případ mrtvého muže, Případ mrtvých spolužáků, Radikální řez.

V letech 80. započal s natáčením prvního dílu úspěšné hexalogie o „básnících“ - Jak svět přichází o básníky, z níž poslední díl - Jak básníci čekají na zázrak natočil v roce 2016.

Po roce 1989 se věnoval především práci v České televizi jako tvůrce inscenací, pohádek, filmů a především seriálů - Případy podporučíka Haniky, Hříchy pro pátera Knoxe, Hříchy pro diváky detektivek, Manželská tonutí, Bakaláři 1997, Strážce duší, 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem, Trapasy, Cukrárna, , v nichž i sám často účinkoval.  U nekonečného seriálu TV Nova Ulice byl několik let šéfrežisérem.

V letech 1990 – 2002 působil jako pedagog na FAMU a v letech 1998–2002 byl vedoucím katedry režie.

Čest jeho památce!