"To jsem já. Umřel jsem dneska ráno v pět hodin čtyřicet. Ještě jsem teplý, tedy, vlažný. Na cestě k rychlému vychladnutí. Ostatně mě už brzy nechají zmrazit. Člověk toho přece jen moc neznamená."

Pierre je „klasický padesátník“, vede normální život: práce, rodina, přátelé. Nic neobvyklého. Žije ve shonu, stresu, je beznadějně pohlcen rutinou všedních dní. Je egocentrický, často vzteklý, rozmrzelý a nepříjemný. Ve chvíli, kdy mu ale jeho lékař oznámí, že trpí vzácnou chorobou, jakoby mu nebe spadlo na hlavu. Vše se zastaví. Pierre se náhle začne dívat kolem sebe, objevovat a obdivovat krásu života. Bylo na čase…

Ožehavé téma smrti se ve hře Život nebo nic s křehkou jemností a humorem mění na hymnus života.