VZESTUP A PÁD SLEPICE (Grandeur et Décadence de la poule, 1975)

Bernard Mazeas

Překlad: Alexander Jerie
Žánr: absurdní komedie
Obsazení: 2 muži, 2 ženy (2 děti)

NOEMI: Zpočátku každý odporuje. Protože si na tu myšlenku ještě nezvykl. Potom začneš nad tím někde v koutku přemýšlet.
GU: Poslyš, Noemi.
MOEMI: (vystřihuje něco z novin) Co je?
GU: Ty jsi děvka.
MOEMI: Ano.
GU: Vůbec si mě nevážíš.
MOEMI: Vážím si tě takového, jaký jsi: člověk, který chce přežít. Takového tě miluji – živého.
GU: Co to děláš?
MOEMI: Stříhám noviny.
GU: To vidím. Ale proč stříháš noviny.
MOEMI: Abych z toho udělala hřebínky.
GU: Slepice nikdy nemůžeš s takovýmhle novinovým hřebínkem oklamat.
MOEMI: Ale ano, jen se neboj, oklamu.



Paříž je napadena, ostřelovaná děly a kulomety. Domy se bortí. Z rozhlasu se ozývají zprávy o nejvyšším stupni ohrožení. Paříž je okupována a Gu se svými syny Marcelen a Alainem dívají na televizi a jejich matka Noemi prostírá. Když se podívají z okna, aby zjistili, co se děje, uvidí Paříž plnou slepic. Slepice okupují Paříž a lidé se jim na Champs-Élysées klaní. Jak se zachovat? Gu bere pušku a chce je postřílet. Na schodech ale zakopne a jeho útok se tak neuskuteční. Nakonec se rodina rozhodne přizpůsobit se vzniklé situaci, z novin si vystřihnou hřebínky, naučí se chodit a kdákat jako slepice a pohodlně se usadí na bidýlku. V té chvíli se ale ozvou znovu děla a kulomety. Paříž začnou okupovat lišky!

 

Absurdní komedie Vzestup a pád slepice je hra o tom, jak moc je člověk schopen přizpůsobit se a co ho to může stát.

 

  Text pracovního překladu hry je v elektronické podobě k dispozici v DILIA.