LOUTKY (Puppen, 2009)

Kevin Rittberger

Překlad: Dagmar Radová
Žánr: činohra
Obsazení: 2 muži, 2 ženy

Láska, práce, jazyk přestávají fungovat. Rozpadají se. Proto ani časoprostor nemůže být něčím určitým.
Už je jen něco jako místo. Něco jako čas. Něco jako děj. Rittberger vytváří (post)absurdní obraz ochromeného světa. Za pomoci čtyř postav rozehrává polemiku o tom, co se stane, zmizí-li práce a zůstanou-li jen šablony (nejen) pracovních a profesních vztahů, které ovšem už, anebo stále ještě, není čím naplnit.

 

Kadeřnice sice stojí ve svém kadeřnictví a čeká, aby mohla vykonat, to k čemu je ze své pracovní podstaty puzena, ale když se objeví Klandestino, zjistí se, že vůbec neumí stříhat. Klandestino má za sebou kariéru univerzálního kriminálníka, ve svém profesním životopise má zločiny všeho druhu a svou výmluvností se probojuje až do bytu Kadeřnice. Ale i touha, i láska, které se objeví, nevysvětlitelně mizí. Řezník čeká za pultem svého řeznictví, které je dokonale prázdné. Sní o obrovském salámu, který by nasytil celý svět, ale je vůbec ještě salám bez masa salámem? A je řezník bez masa řezníkem? Žena trpí nevysvětlitelnou závratí. Snad je těhotná, ale možná je její nevolnost jen prologem, k velkému spektáklu, jehož čas zřejmě přichází.


Postavy si vyměňují své společenské role. Surreálné dialogy balancují na hranici mezi smutkem z neodvratné ztráty starého uspořádání světa, jehož zbytky ještě všude kolem trčí, a očekáváním nově příchozího.

 

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.