MOC (Potestad, 1986)

Eduardo Pavlovsky

Překlad: Lenka Bočková
Žánr: monodrama
Obsazení: 1 muž (+1 žena)

Moc je hra, která pojednává o potomcích tzv. „desaparecidos.“ Dětech, které zůstaly naživu a byly dány do rodin spolupracujících a souhlasících s režimem. Stáváme se svědky výpovědi staršího muže-doktora, který vzpomíná na den, kdy si dva neznámí muži přišli pro jeho „dceru“ Adrianu. Nahlížíme příběhu uneseného dítěte z pohledu únosce.

Jedná se o text, který pojednává o potomcích tzv. „desaparecidos“. Tak jsou označováni děti osob, které zmizely během období pravicové diktatury. Jako "zmizení" je eufemisticky označována brutální likvidace vykonávaná bez jakýchkoli procesů na nepohodlných politických odpůrcích režimu většinou levicového přesvědčení. Děti, které po nich zůstaly, byly umísťovány do politicky prověřených rodin. Od obnovy argentinské demokracie na začátku 80. let do současnosti zůstává tento fenomén v argentinské společnosti stále živý. Řada těchto dětí byla jejich pozůstalými příbuznými vypátrána, stále ještě však existují rodiny, kde k odhalení pravdivé minulosti nedošlo a tudíž stále existují děti žijící v iluzi a nepravdě.

Jak se v prologu zmiňuje autor, rozplétání těchto kauz se věnuje zejména organizace Babičky z Květnového náměstí (Abuelas de Plaza de Mayo), které každý týden ve čtvrtek defilují před prezidentským palácem. Organizace do současnosti objevila přes 100 "vnuků", v roce 2008 byla nominována na Nobelovu cenu míru. Této problematice se věnuje také zvláštní odnož argentinského divadla, která od roku 2000 v jakémsi dokumentárním formátu zobrazuje skutečné příběhy postižených rodin pod názvem "Teatroxlaidentitdad" (Divadlo za identitu).

Hra Moc byla knižně vydána jako 4. svazek edice Latinskoamerická dramatika, Transteatral, Praha 2010.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.