BÁJ

Daniela Fischerová

Obsazení: 3 muži, 2 ženy, chór

Bájí, kterou má na mysli jinak mnohoznačný titul hry, je příběh Krysaře z Hameln. Je tu znovu, ona atmosféra mýtického středověku - město se svou organizací a obřady, pověrami i zázraky, čarodějnictvím a - inkvizicí. Nadpřirozené je samozřejmou součástí reality, která je zároveň realitou metaforickou. Do tohoto světa přichází Johan se svou záhadně dlouho těhotnou ženou. Nalezne v Hameln azyl a nevěda uvrhne celé město do zkázy: Upsal se totiž inkvizici a nyní prchá před důsledky svého činu. Opat jej emisarovi inkvizice odmítá vydat. Postupně se dozvídáme, že Johannův příchod do Hameln nebyl zcela v rozporu se záměry inkvizice: Opat, který město chránil před jejím vlivem, tak mohl činit jen s jejím požehnáním - teď se s ní však znovu dostává do sporu. Každá volba se ukazuje jako předem odsouzená k omylu. Odbojné město je izolováno od ostatního světa pod záminkou, že se v něm šíří mor. Přichází Krysař. "Ďábel nekupuje nikdy polovinu duše" je sice citát z Fischerové Princezny T, ale mohl by se stát leitmotivem této hry, jejíž hrdinové kdysi v nerovném souboji - ale z vlastní vůle - pozbyli svobody. Moderní tragédie byla jednou z divadelních událostí doby těsně před listopadem 1989.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.