VÁZÁNÍ KYTICE

Štěpán Hak

Obsazení: 2-3 muži, 1 žena

„Moje malá Maruško,

chtěl bych být pivem, co plníš po ouško.
Pěnou, co stéká skrz tvé jemné prsty,
být lapeným vrabcem ve tvé teplé hrsti.
Vše, co bys chtěla, já chci ti dát,
jen však nikdy víc tě nezklamat.“

Maruška - dcera chudého obuvníka z Miletína. Lhota ji našel místečko servírky v pivovaru, protože ji otec odmítl zaučiti řemeslu. Vzpomínám si na náš první polibek v dětských letech - lehký jako vánek a silný jako parní stroj…

Vázání Kytice je mystifikační tragikomedie ze života Karla Jaromíra Erbena. Jako první a jediná divadelní hra přibližuje životní osudy jednoho z nejlepších básníků našich dějin a představuje ho dnešním divákům jako člověka z masa a kostí. V jeho životním příběhu hledá inspiraci a vysvětlení pro jeho charakteristickou pochmurnou tvorbu. Hra si pohrává s myšlenkou: „Co když hororová Kytice měla být původně milá a vlídná Květinka?“

Starý K. J. Erben na smrtelné posteli vzpomíná na své mládí, kdy byl velmi zamilovaný do dívky Marušky, která žila s jeho nejlepším přítelem Janem Nepomukem Lhotou, kterého nemilovala. I přesto, že Maruška ke Karlovi cítila to samé, po velkém miletínském požáru Erben Marušku opustil a odjel zpět do Prahy. Když se po deseti letech vrátil, aby se pochlubil svou novou knihou plnou lásky, přátelství a naděje, zjišťuje, že jeho blízcí tyto věci dávno ztratili a jeho náhlý odjezd měl závažnější následky, než si kdy básník dokázal představit.

Celá hra je prodchnutá odkazy na Erbenovu tvorbu a upravenými básněmi. Nikoli pro zlehčení, ale pro vykreslení romantické a básnické povahy K. J. Erbena. Z celé hry se tak stává poeticky laděný příběh o neopětované lásce.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.