MÉ SOUKROMÉ TICHO

Anica Jenski

Obsazení: 3 muži, 3 ženy

Najdi si svého mučitele, nechej se mučit, aniž by to mučitel věděl.

Žena jako poraněný motýl v rukou Muže. Uhýbá ranám, sklání se pod nimi. A také znovu a znovu se jim vystavuje. Jakoby chtěla. Jak také říká, neztratila obojek, dokonce si ho sama uměla utahovat. Kdyby měla dceru, ukázala by na díry v pásku a řekla by: Maminko, já na čtvrtý, ty na první. Soused, který má nejasných a nerytmizovaných nárazů o zeď už poměrně dost, touží po Ženě. Žena si přetahuje igelitový pytel přes hlavu, stejně tak i Muž, podobně je i v jejich vztahu, dusno. Muž náhle zmizí. Možná je odstraněn, není jasné kým. Proto je tu kriminalista, ovšem ne vždy, někdy ho zastupuje ostrý kužel světla a Ženiny odpovědi bez otázek, snad sebezpytování. O klasické pátrání po zločinu tu zřejmě nepůjde.

Lehni si vedle hrobu svého mučitele a opakuj si: Jsem mrtev. Přesvědč sám sebe o tomto stavu dřív, než se nastydneš a umřeš, sic by byla porušena pravidla.

Hra byla nominována do finále Cen Alfréda Radoka 2011.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.