GHETTO (1984)

Joshua Sobol

Překlad: Petr Kučera
Žánr: činohra se zpěvy
Obsazení: 10 mužů, 4 ženy + loutka, herci, tanečníci, hudebníci (dvojrole možné)

Srulik (Vypravěč):
Naše poslední představení? Už si na nic nevzpomínám. Naše poslední představení... To bylo tu noc, než Kittel zavraždil Gense. Za deset dní zničili ghetto. To bylo poslední představení. Jaká byla návštěva? Budete se divit. Divadlo bylo plné. Ani místa k stání už nebyla. Na každé představení jsme měli vyprodáno tři neděle předem. Na útrapy a úzkost jsme nehleděli, bylo to tak. Lidé, kteří věděli, že je druhého dne naloží do vagónu a pošlou do táborů, si večer oblékli nejlepší šaty a šli do divadla.


        Hra významného izraelského dramatika J. Sobola se zaměřuje na zážitky židů z vilniuského ghetta během nacistické okupace za druhé světové války. Text se soustředí hlavně na židovské divadlo v ghettu (Vilna ghetto), dobovou židovskou písňovou tvorbu a na skutečné historické postavy jako je Jakob Gens, šéf židovské policie a později hlava ghetta. Hra Ghetto je první částí triptychu o židovském odboji, další části jsou Adam a Podzemí.


První díl:
      Hra začíná v roce 1983 v Tel Avivu, kdy starý jednoruký herec Srulik, vzpomíná na poslední představení židovského divadla ve vilniuském ghettu. Akce se poté přesouvá do Vilniusu roku 1941, kde nutí důstojník SS Kittel zbídačené židy třídit oblečení po židech, kteří byli zavražděni. Při třídění šatů Kittel chytí Chaju s kilogramem ukradených fazolí. Fazole rozsype a poručí židům, aby je do třiceti sekund všechny posbírali. Po třiceti sekundách na zemi zůstane 60 gramů fazolí, za které musí být Chaja potrestána. Srulik, který je do Chaji bláznivě zamilovaný, prozradí Kittelovi, že je dívka bývala zpěvačka. Kittel ji tedy za trest nutí zpívat, ale od dalšího trestu ustoupí. Kittel se dozví, že skupinka židů kolem Srulika jsou umělci a poručí jim ze starého skladu udělat divadlo a bavit ho kvalitními představeními.
      Setkáváme se také s Jakobem Gensem, velitelem židovské policie, který udržuje kvazi-přátelství s Kittelem, aby mohl skrytě zachraňovat židy v ghettu. Do Divadla v ghettu nechá poslat všechny bývalé herce, aby získali pracovní povolení a tím je zachránil před jistou smrtí, protože „kdo je produktivní, přežije.“ Knihovník v ghettu Kruk proti divadlu protestuje, protože „na hřbitově se divadlo nehraje“, nechápe, že divadlo zachraňuje lidské životy.

 


Druhý díl:
Rok 1943.
        Židovská rada je rozpuštěna a Jakob Gens se stává hlavou ghetta. Gens pozve Kittela na velkolepou oslavu svého povýšení. Gens spolu s ostatními připraví pro nacisty mohutné bakchanálie plné jídla, pití a židovských prostitutek. To vše, aby jim oslava zatemnila mysl a aby Kittel Gensovi schválil otevření nového závodu na výrobu uniforem (a tím zachránil 500 rodin). Kittel souhlasí a jako odměnu za oddanou práci Gensovi sdělí, že ke ghettu Vilna bude připojeno ghetto Ošmany, a tak bude Gens vládnout více židům. Má to jen jeden háček. V Ošmanech je 2000 židů, ale potřeba je jich pouze 1000 a Gens dostane rozkaz přes noc židy protřídit a nechat popravit. Gensovi se podaří usmlouvat počet popravených na 600, ve skutečnosti nechá odvést „jen“ 400 židů. Ruská osvobozenecká armáda se blíží a herci v ghettu se snaží udržet si život. Zpěvačka Chaja ale vezme v knihovně knihu o chemii, uteče kanálem z ghetta a připojí se k židovskému odboji. Kittel se doslechne, že někteří z herců utekli a přeje si vidět představení se všemi herci. Herci zinscenují zábavnou satiru na Hitlera a nacisty a Kittel se královsky baví. Mezi herci mu ale chybí jeho oblíbená zpěvačka Chaja. Kittel upozorní herce, že v ghettu platí pravidlo „jeden za všechny, všichni za jednoho“ a to znamená, že pokud se jeden herec ze souboru ztratí, popraveni budou všichni. Kittel nechá herce postavit ke zdi a odjistí samopal. Poté se ale rozesměje a všechny herce pohostí výtečnou rybízovou marmeládou a bílým chlebem. Gens pohoštění odmítne, ale odevzdaně si stoupne k hercům – v té chvíli Kittel všechny postřílí jednou salvou ze samopalu. Z masy těl se vyplazí Srulik (vypravěč), který nám příběh vypráví a se slovy „Naše poslední představení. Naše poslední představení. Počkejte…“ ukončí hru.

 


        Hra Ghetto měla premiéru v Izraeli v roce 1984, kde získala cenu za nejlepší hru roku. Od té doby se hra s obrovským úspěchem inscenovala po celém světě a získala celkem osm ocenění za nejlepší hru (např. Cena Theater Heute 1985, nominace na Laurence Olivier Awards 1990, Mainichi Art Prize – Best play of the year 1995 a jiné).

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.