ŽÁROVIŠTĚ
Petr František Maška
Obsazení: 3 muži, 4 ženy (včetně jedné neviditelné)
Víceméně ráj. Máme tu borovice, říční hráz, říční pláž, balkónky, verandy, kůlny, dílny pro kutily, kadibudky, zahradní nábytek plastový bílý, zahradní skalky, okrasné japonské kapry, pingpongové stoly Artis, pergoly, grily, lávové kameny, houpací sítě, vosí bzučení Bzz, psí víno, psí štěkot, řev cirkulárky...v neděli...někdy.
Obrázky z chatařské kolonie. Léto, léto a pak zas léto. Vladimír griluje na dřevěném uhlí a má rád strouhanku na každý způsob. Irenka se schovává za skříň a rozbíjí žárovky násadou od koštěte. Trouchnivou chatou cosi prorůstá, ale o tom se u jídla mlčí. Jana přijíždí na neděli, pospíchá pomalu, vábí ji odpadní jáma, ve které se to jen hemží. Nevěsta sbírá balený cukr a těší se na vdavky. Prokůpek rozšiřuje verandu. Jedni obličejové roušky nosí, druzí ne – jedni i druzí pociťují lehkou tíseň. Chatařskou kolonií bloudí Minotaurus.
Hra se umístila ve finále literární soutěže Divadla Husa na provázku o Cenu Konstantina Trepleva.
Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.