BLÁHA A VRCHLICKÁ

Mirko Stieber

Obsazení: 1 muž, 1 žena

   Komedie Bláha a Vrchlická je příběhem muže a ženy, ke kterým osud nebyl příliš milostivý, ale oni přesto neztrácejí  naději, víru a odvahu dát svým nelehkým životům nový smysl. „Dobrý den! Nechtěl byste mi, Bláho, udělat dítě?“ Zeptá se slečna Vrchlická pana Bláhy pod skokanským můstkem. Ten, takovým návrhem zaskočený a uražený, nejdříve odmítne. Ale i on, rozvedený a vážným úrazem připravený o své sny, zatouží po synovi, který by měl lepší osud než on a dokázal to, co se jemu už nepodaří – vyhrát olympijské hry ve skoku na lyžích. Slečna Vrchlická, která je téměř slepá, se rozhodla k zoufalém pokusu oslovit pana Bláhu, protože to chápala jako poslední příležitost stát se matkou. Mít dítě, které bude mít lehčí život než ona a jednou dokáže vytvořit něco „dobrého a krásného.“ Bláha a Vrchlická však není jen komedie o touze po dítěti, po svobodě, ale i o poznávání  sebe sama a hledání hlubšího smyslu života. A také o empatii, o schopnosti vnímat bolestný, strachu plný pláč, který se kdesi neustále ozývá.

   Děj se odehrává v malém městečku uprostřed Českého ráje v osmdesátých letech. Krátce před pádem režimu, který vážně poznamenal osudy rodin obou postav a stále ovlivňuje i jejich vlastní životy. Pan Bláha však nalézá odvahu – přiznává, že v opilosti - veřejně vykřičet svou nenaplněnou touhu: „ Zmlátit všechny gaunery, kteří mu a tátovi  zkazili život! Vznášet se tam, kam on sám bude chtít. Svobodný, jako ten pták. Daleko za hranice téhle zatracené a zadrátované země!“ Oba handicapovaní hrdinové nejsou lítostiví, neztrácejí humor a dokáží se smát sami sobě. Zpočátku se scházejí pouze „za účelem zplodit syna“, ale protože dosáhnout toho, co usilovně chceme, nebývá jednoduché a „zaručený návod“ zklame, dochází k rozchodům a novým setkáním, přijímání a odmítání možnosti adopce či dalších lékařských vyšetření, k nevěře, projevům žárlivosti i k uvědomění si, že bez odpouštění se nedá žít.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.