ŽELEZNÁ KONSTRUKCE

Maciej Wojtyszko

Překlad: Jiří Vobecký
Obsazení: 5 mužů, 7 žen

Děj hry restituční komedie „Železná konstrukce“ nás zavádí na zámek do Modré Lhoty. Jeho majitelka, hraběnka Smiřická právě přijíždí, aby zkontrolovala stav svého majetku, který jí má být vydán v rámci restituce. Přijíždí i se svou advokátkou Barbarou a realitní agentkou Annou, která díky podnikání může financovat vydávání svých básnických sbírek. Jejich návštěvu zaznamenají dva úspěšní filmoví scénáristé Marie a Pavel Procházkovi, kteří se v Modré Lhotě rekreují. Oba dva jsou právě bohužel na mizině, protože všechny vydělané peníze proinvestovali do neúspěšné Pavlovy předvolební kampaně do senátu. Po seznámení hraběnka odchází a manželé zůstávají s básnířkou Annou. V tu chvíli jim přijde zpráva, že jejich filmový scénář vyhrál mezinárodní soutěž a bude realizován v Hollywoodu. Na cestě jsou i producenti, kteří mají projednat výšku honoráře. Potíž je v tom, že předvolební kampaň zruinovala manžele Procházkovy natolik, že museli prodat i rodinný domek a koupit si panelový byt na sídlišti. V tom však producenty přijmout nechtějí, protože by výše honoráře byla pochopitelně nižší. Anna dostane bláznivý nápad: s pomocí své přítelkyně, filmové scénografky hodlá během několika hodin zdevastovaný zámek upravit jako obydlí Procházkových, protože majitelům zámku se malý honorář prostě nenabízí. Ovšem ve stejné době touží zorganizovat svatbu své dcery na zámku i starosta obce Modrá Lhota, který zámek stále spravuje. A navíc, hraběnka Smiřická nečekaně touží strávit první noc v Modré Lhotě po letech emigrace právě na svém rodovém sídle. Rozběhne se slovní i situační komedie plná zápletek a nedorozumění zcela ve stylu klasiky. Téma je však originální, protože zdevastovaný zámek se po letech komunistického spravování ukáže být pouhou ruinou a pánové z Hollywoodu jsou českými emigranty, kteří se ve své bývalé vlasti poměrně velmi dobře orientují. Ojedinělé komediální restituční téma, s autorovým svolením přenesené do České republiky, tedy „nastavuje zrcadlo“ naší bolavé postkomunistické současnosti.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.