NETOPÝŘI (Morcegos)

Jaime Rocha

Překlad: Nepřeloženo
Žánr: činohra
Obsazení: 2 muži, 2 ženy

Kdesi na samotě na portugalském venkově vedle sebe stojí dva domky oddělené řekou, která mezi nimi protéká. V každém z nich žije jeden pár. Ve statku na jednom břehu řeky bydlí dvojice starých manželů, z komína se jim kouří, na zahradě pěstují zeleninu a v chlívku chovají domácí zvířata včetně starého oslíka. Moderní dům na druhé straně je obklopený zahradou s anglickým trávníkem a bazénem a jeho střeše vévodí satelit. Zatímco mladá dvojice, která se sem přistěhovala teprve nedávno, se chová jako typický městský pár přivyklý pohodlí moderního světa a technologiím, staříci jsou staromódní, pověrčiví a dokonce snad trošku pomatení soudě podle hovorů stařečka s netopýry.
    Obě dvě dvojice usedlíků se navzájem tajně pozorují přes plot a řeku, ale skutečné setkání těchto lidí reprezentujících odlišné životní přístupy a kultury začíná teprve, když přijde nečekaná katastrofa. Zrovna když dívka chce zajet do města pro toner do tiskárny přestane téct voda, řeka náhle vyschne a i všechny moderní přístroje a nástroje začnou postupně vypovídat službu. Vzájemná sousedská pomoc začne být v této situaci nezbytná, a to i proto, že na dně vyschlého koryta řeky leží hromady strašidelných mrtvol a tito čtyři lidé zůstávají zcela odříznuti od civilizace a jakékoli pomoci. Sbližování starých a mladých postupuje společně s malými službami, které si navzájem prokazují, a vyvíjí se až k citovému poutu, které mezi nimi přetrvá i po návratu vody. Jen netopýři a staří moudří usedlíci vědí, že zástava vody byla jen pastí na mladé lidi, kterou staříci přichystali z touhy po potomcích, kteří je mají zaopatřit v době, kdy už je jejich síly zcela opustí.
    Hra má mystické místy až hororové ladění a obsahuje jak náznaky jakési apokalyptické vize moderního světa, tak i poměrně abstraktní odkazy k dobám portugalské diktatury.

  Text v originále je k dispozici v DILIA. Překlad můžeme zprostředkovat.