S VYLOUČENÍM VEŘEJNOSTI

Jean Paul Sartre

Překlad: J.a. Liehm
Obsazení: 2 muži, 2 ženy
Dekorace: pokoj ve stylu Ludvíka Filipa

Vezmeme-li si pomyslný seznam ať již nejvýznamnějších filozofů, dramatiků anebo spisovatelů 20. století, nebude nám v žádném z nich chybět jméno francouzského existencialisty, zarytého nepřítele hodnot západní buržoazní společnosti, ba člena komunistické strany, jež v souladu se svou morálkou jako jediný v historii odmítl přijmout Nobelovu cenu za literaturu, Jean Paul Sartre. Nicméně čím dalekosáhlejší je Satreho vliv, tím pozoruhodnější je až minimalistický rozsah jeho díla, kdy Sartreho jednoaktovka z roku 1944 S vyloučením veřejnosti (Huis-clos též překládáno Za zavřenými dveřmi) do značné míry na dlouhá desetiletí předurčila směr, kterým se bude odebírat vývoj celého světového divadla. Smysl hry bývá obvykle interpretován v kontextu Sartreho sentence: „Peklo jsou ti druzí, ale právě tak jsem mohl napsat, že ráj jsou ti druzí, zkrátka, všechno přichází k člověku jenom od druhých, od lidí.“. Tedy společné peklo, ve smyslu posmrtné odplaty za pozemské skutky, navenek zcela náhodně vybrané trojice Arthura - zbabělec se sadistickými sklony, Marthy - lesba posedlá nenávistí k mužskému pokolení, a Claudie - sebestředná a vypočítavá blondýna, jež svou hodnotu odvozuje od zájmu mužů o své tělo, je záludně skryto v záhy navozeném propletenci vzájemné nenávisti, antipatii a závislosti, jež vede k tomu, aby v zájmu věčnosti, kterou spolu budou nuceni sdílet, na sebe prozradili skutečnou podstatu svých činů tak, že skutečné peklo nenacházejí v těch druzích, ale prostřednictvím zrcadla, jež jim je jejich společníky nastaveno, v sobě samotných, což lze položit jako konečný smysl, potažmo sdělení hry. Hra se jen krátkodobě mihla v repertoáru pražského divadla Nablízko a brněnského divadelního Studia Marta.

  Text s drobnými jazykovými úpravami překladatele je v elektronické verzi k dispozici v DILIA.