PRONAJÍMÁ SE ANDĚL STRÁŽNÝ (Enoikiazetai fylakas aggelos)

Pavlos Matesis

Překlad: Nepřeloženo
Obsazení: 5 mužů, 2 ženy

„Hra Pronajímá se anděl strážný je mým návrhem k možnosti nové formy divadla 21.století, ale současně je to násilná konfrontace s nepoetickým a anachronickým divadlem“, napsal o hře autor.
  Zmizí dům, pohřešuje se syn, pár měšťáků z ničeho nic ztratí paměť a nerozeznává svoje sousedy. Hlavní hrdinové si nevzpomínají, jestli vůbec někdy měli dítě, ani jak se vlastně jmenovalo. To, co zůstává, je čekání na konec, ale ne tak laxně, jak jsme tomu zvyklí u Becketta. Pán a Paní dělají spoustu věcí – koketují s křestanskými dogmaty, dokonce touží po slávě, chtějí, aby jejich smrt, kterou nikdy nenazývají pravým jménem, byla korunována svatozáří a groteskním způsobem se na ni připravují... Postupně ztrácejí končetiny a věří, že takto se stanou svatými. O smrti se mluví jako o výchozím bodu života na scéně.
  Jedna z mnoha kritik praví: „Bouřlivý rytmus uklidňují významná mlčení, aktuální slova získávají najednou neočekávaný význam, dialogy, které vyvolávají paniku a končí násilnými crescendy, jedovaté ironické narážky, bohatý jazyk... to jsou některé charakteristické prvky mnohovrstvého díla. Logika je zde nahrazena kouzlem a vyprávění zaměněno za surrealistický náhled na svět jako na grotesku, který je blízký Goyovi…“
  Premiéra se konala v Aténách roku 2003, téhož roku byla hra uvedena ve Florencii. Drama vyšlo v nakladatelstvích Hestia (Atény 2002) a ARCADIA (Londýn 2002).

  Text v anglickém překladu je k dispozici v DILIA.