Mikeš, Vladimír

 

*1927

Romanista, překladatel z francouzštiny, italštiny, španělštiny, portugalštiny a němčiny.

Po maturitě (1946) na reálném gymnáziu ve Vysokém Mýtě studoval 1946-51 bohemistiku, romanistiku a srovnávací literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; 1951 získal titul PhDr. Většinu svého života se věnoval překladatelské a literární práci ve svobodném povolání, 1992 začal přednášet na Divadelní fakultě Akademie múzických umění, kde od 1999 vede katedru divadelní antropologie; 1996 se habilitoval knihou Divadlo španělského zlatého věku, 1997 byl zvolen děkanem, 1999 se stal profesorem. Časopisecky publikoval ukázky z překladů poezie, původní básně, dále povídky, eseje a literární kritiky. Trvale spolupracoval s Československým, respektive Českým rozhlasem na přípravě literárních pořadů. Je rovněž autorem několika rozhlasových her (Geniální padělek, 1990, Netrap se, buď štasten, 1991, Černá vdova, 1992, Beatrice, 1997), psychologicky laděných divadelních her (Kdo krade, má za tři, 1968, Milostné dopisy, 1974) a próz (novela Zmizení, 1969, Zednická novela, 1974). V překladatelské práci, která je těžištěm Mikešovy literární činnosti, se zaměřuje zejména na francouzskou, italskou a španělskou literaturu, především na poezii a drama. Těmto oblastem se věnuje i v esejistické tvorbě a v odborných studiích Divadlo španělského zlatého věku (1995). Do italštiny překládá českou poezii 20. století, například texty J. Ortena, V. Nezvala a V. Holana.
(Zdroj: Obec překladatelů)


Překlady:

TAJEMSTVÍ KYTICE RŮŽÍ

ŽIDLE

KAŽDÝ MÁ SVOU PRAVDU

ŠEST POSTAV HLEDÁ AUTORA

JINDŘICH IV.

ČAPKA S ROLNIČKAMI

CID

POLYEUKTOS

VYTRVALÝ PRINC

NÉST SVŮJ KŘÍŽ

KRVAVÁ SVATBA

POLEDNÍ ÚDĚL

NÁMĚSTÍČKO

LETNÍ BYT

PŘÍBĚH VOJÁKA