Jarry, Alfred (Francie)
Alfred Jarry (1873-1907), francouzský spisovatel, dramatik a básník, autor, v němž má tzv. absurdní divadlo svého nejvýznamnějšího předchůdce, a duchovní otec tzv. patafyziky, "vědního" oboru, zesměšňující klasickou vědu jako takovou.
Narodil se 8. října roku 1873 v bretaňském Lavalu v měšťanské rodině. V mládí Jarry studoval na lyceu v rodném Rennes a právě tady vznikla později proslavená postava otce Ubu. Ten je titulní postavou loutkohry Poláci, kterou Jarry napsal pro obveselení svých spolužáků a byla karikaturou jednoho zdejšího profesora (profesora fyziky, přezdívaného Ebé).
Po studiích Alfred Jarry odešel do Paříže, kde se pokoušel prosadit jako literát. Nebyl ovšem příliš úspěšný, žil v bídě a přátelil se s mnoha budoucími významnými avantgardnímu umělci (mimo jiné mezi jeho přátele patří básník G. Apollinaire či slavní naivní malíř H. Rousseau, přezdívaný Celník).
V roce 1896 se pak ale Jarry rázem proslavil, když pařížské divadlo Théatre de l´Oéuvre uvedlo jeho scénickou grotesku Ubu králem, v níž Jarry opráší pozapomenutou postavu otce Ubu z loutkohry Poláci. Premiéra hry byla skandál, veřejnost byla dílkem, které paroduje vážnost a okázalost klasických historických dramat a nahlíží na lidského jedince jako na amorálního, bezcharakterního tvora, na pouhou karikaturu duchovně vyspělé osobnosti, pobouřena a pohoršena.
Během několika let pak Jarry vytvořil několik dalších dramat, jejichž titulní postavou je Ubu. V roce 1900 vzniká hra Ubu spoutaný, v roce 1901 Ubu na homoli, krátce poté i Ubu paroháčem (uveřejněný posmrtně v roce 1944).
Jako literát debutoval Jarry v roce 1897 knihou Dny a noci. Jedná se o antimilitaristický román o dezertérovi. Ohlasu se ale dočkalo až vydání románu Messalina (1901), jehož hrdinka, manželka římského císaře Claudia, zosobňuje ženskou prostopášnost a sexuální nenasytnost. Tentýž námět, tentokráte ale v mužském provedení, Jarry zpracoval hned o rok později v románu Nadsamec (1902), kde je prostřednictvím hlavního hrdiny parodicky nahlíženo na uctívání kultu síly a "nadlidství". Někdy v této době vznikla i Jarryho dnes patrně nejznámější kniha, a to kniha Skutky a názory doktora Faustrolla (vyšla až po Jarryho smrti, v roce 1911). Tato kniha se stala jakousi biblí "vědního" oboru nazvaného patafyzika, v němž nejde o nic jiného než o zesměšňující pohled na vážnou a konzervativní vědu nepřipouštějící žádnou možnost omylu či náhody v bádání.
Alfred Jarry, duchovní otec jedné z největších postav světové satiry a přímý předchůdce tzv. absurdního divadla umírá zlomen alkoholovou závislostí v Paříži 1. listopadu roku 1907.
DILIA nabízí v českém překladu hry Král Ubu a Nadsamec.
Narodil se 8. října roku 1873 v bretaňském Lavalu v měšťanské rodině. V mládí Jarry studoval na lyceu v rodném Rennes a právě tady vznikla později proslavená postava otce Ubu. Ten je titulní postavou loutkohry Poláci, kterou Jarry napsal pro obveselení svých spolužáků a byla karikaturou jednoho zdejšího profesora (profesora fyziky, přezdívaného Ebé).
Po studiích Alfred Jarry odešel do Paříže, kde se pokoušel prosadit jako literát. Nebyl ovšem příliš úspěšný, žil v bídě a přátelil se s mnoha budoucími významnými avantgardnímu umělci (mimo jiné mezi jeho přátele patří básník G. Apollinaire či slavní naivní malíř H. Rousseau, přezdívaný Celník).
V roce 1896 se pak ale Jarry rázem proslavil, když pařížské divadlo Théatre de l´Oéuvre uvedlo jeho scénickou grotesku Ubu králem, v níž Jarry opráší pozapomenutou postavu otce Ubu z loutkohry Poláci. Premiéra hry byla skandál, veřejnost byla dílkem, které paroduje vážnost a okázalost klasických historických dramat a nahlíží na lidského jedince jako na amorálního, bezcharakterního tvora, na pouhou karikaturu duchovně vyspělé osobnosti, pobouřena a pohoršena.
Během několika let pak Jarry vytvořil několik dalších dramat, jejichž titulní postavou je Ubu. V roce 1900 vzniká hra Ubu spoutaný, v roce 1901 Ubu na homoli, krátce poté i Ubu paroháčem (uveřejněný posmrtně v roce 1944).
Jako literát debutoval Jarry v roce 1897 knihou Dny a noci. Jedná se o antimilitaristický román o dezertérovi. Ohlasu se ale dočkalo až vydání románu Messalina (1901), jehož hrdinka, manželka římského císaře Claudia, zosobňuje ženskou prostopášnost a sexuální nenasytnost. Tentýž námět, tentokráte ale v mužském provedení, Jarry zpracoval hned o rok později v románu Nadsamec (1902), kde je prostřednictvím hlavního hrdiny parodicky nahlíženo na uctívání kultu síly a "nadlidství". Někdy v této době vznikla i Jarryho dnes patrně nejznámější kniha, a to kniha Skutky a názory doktora Faustrolla (vyšla až po Jarryho smrti, v roce 1911). Tato kniha se stala jakousi biblí "vědního" oboru nazvaného patafyzika, v němž nejde o nic jiného než o zesměšňující pohled na vážnou a konzervativní vědu nepřipouštějící žádnou možnost omylu či náhody v bádání.
Alfred Jarry, duchovní otec jedné z největších postav světové satiry a přímý předchůdce tzv. absurdního divadla umírá zlomen alkoholovou závislostí v Paříži 1. listopadu roku 1907.
DILIA nabízí v českém překladu hry Král Ubu a Nadsamec.